Pobyt ve vězení očima našeho dopisovatele
Pobyt ve vězení očima našeho dopisovatele
Podmíněného propuštění jsem dosáhl svým postojem
k výkonu trestu a předcházejícím, zcela bezúhonným životem. Mé
začátky na Mírově byly sice krušné, ale ve srovnání s vazbou to byla
idylka. Pobyt ve vazbě je to nejhorší, co mne v životě potkalo. Na Mírově
to ovšem ve skutečnosti také nebyla procházka růžovou zahradou, protože jsem
začínal v režimu zvýšené ostrahy, a na cele o rozměrech asi 10x10 m nás
bydlelo 26 narušených odsouzených, všech věkových kategorií. Přemístění
z vazby do výkonu trestu je přes veškerou hrůzu veliká úleva.
Zaměstnanost
je minimálně 60-ti procentní, což je asi dostačující, protože zhruba třetina
vězňů o práci nejeví zájem. Celý systém zaměstnanosti je propracovaný.
Objektivně však musím podotknout, že pracující ve srovnání
s nepracujícími, nejsou znatelně zvýhodněni. Kdo nepracuje, nemusí platit
náklady výkonu trestu a může se věnovat bez výrazného omezení svým zájmům.
Samozřejmě je znevýhodněn ekonomicky, protože nemá kapesné. Významné pozitivum
je však to, že výkon trestu pracujícímu většinou rychleji ubíhá a je ve výhodě
v případě žádosti o podmíněné propuštění. Já jsem zvyklý celý život
pracovat, tak jsem se o práci zajímal od samého začátku, ale zaměstnán jsem byl
až po půl roce.
Původně
jsem pracoval na pracovišti Moravských železáren, což byla v té době ta
nejmizernější práce vůbec. Pak jsem se dostal na Siemens – navíjení
elektromotorů, což byl veliký pokrok. Později jsem pracoval jako elektrikář ve
výrobě (elektroúdržba pracovišť), a poslední 3 roky jsem působil ve funkci
ústavního elektrikáře, což je elitní pozice. To je už odsouzený vnímán zcela
odlišně, a také je tak k němu přistupováno ze strany vedení věznice. Jsou
však na něho kladeny mnohem větší nároky. Na Mírově doslova platí: jak si kdo
ustele, tak si lehne.
Úloha
vězeňských psychologů je nezastupitelná, ale je většinou bohužel naplňována
pouze formálně. Vězni zajímají opravdu jen málokoho. S opravdovým zájmem a
ochotou pomoci jsem se setkal pouze ve vazební věznici v Ostravě.
Na
Mírově se činnost vězeňské psycholožky zpočátku pokoušela svědomitě plnit
velice schopná a kvalifikovaná dáma. Po nějakém čase ji to však přestalo bavit
a zařadila se mezi ty formálně pracující, bez jakékoliv osobní iniciativy. Je
mi jasné, že je mnohem pohodlnější plnit jen příkazy shora, a na všechno
ostatní se vykašlat. Ale výkon trestu odnětí svobody je minimálně z 90 % o
psychologii. Výsledkem všeho pak ve skutečnosti je, že psychologové organizují
často nesmyslné aktivity pro zábavu recidivistů, aby byl od nich pokoj, a
hlavně proto, aby měli psychologové bodík za svou činnost. Skutečné problémy
odsouzených pak ve skutečnosti nechce řešit téměř nikdo.
Mnohem
větší pochopení a zájem pak prokazují někteří vychovatelé, jejichž činnost má
samozřejmě jiná specifika. Kdyby výkon trestu měl mít opravdu jiný smysl než
pouhá represe, musely by být sestavovány individuální efektivní programy
zacházení s odsouzenými. Celý průběh výkonu trestu by pak musel být
zejména věcí psychologů, jako je tomu v jiných vyspělých zemích. Celý náš
vězeňský systém je zcela kontraproduktivní – výkon trestu je pro grázly a
recidivisty brnkačka, a pro tu slušnější část odsouzených je to docela utrpení.
Úloha vězeňského psychologa je tedy v našich podmínkách taková, jakou si
určí on sám. Formální postoj je samozřejmě nesrovnatelně pohodlnější a navíc
stejně placený, jako postoj aktivní. Jenže podle mého názoru je povolání
psychologa posláním stejnou měrou, jako práce lékaře. Lékař, který neléčí je
asi k ničemu. Psycholog, který psychologii fakticky nevykonává, je asi
k ničemu taktéž.
Jak
je to s psychology na Mírově ?
Paní
psycholožka zahájila skvělý psychoterapeutický projekt pod názvem „Relaxační
cvičení pro odsouzené“. Bylo to promyšlené opravdu detailně, a téměř každý
odsouzený, který se projektu zúčastnil, byl opravdu nadšen. Poslouchali jsme
relaxační hudbu, vedli tématické diskuze, kreslili své pocity, sledovali jsme
velice zajímavé videoprodukce, atd.
Prostě
jsme dokázali zapomenout na basu a všechny trable a strasti. Jenže postupně
začaly naše „seance“ z neznámých důvodů neohlášeně odpadat, což pro nás
nadšence znamenalo skutečné trauma. Nakonec se naše oblíbená aktivita utlumila
úplně. Chápu, že příprava na takovou cílenou aktivitu zabrala dost času, ale
výsledný efekt byl opravdu vynikající.
Místo
zmíněného relaxačního cvičení pak naše paní psycholožka zavedla tzv.
„muzikoterapii“. Ve skutečnosti to byla ulejvárna pro recidivisty, převážně a
později výlučně romského původu. S muzikoterapií to, kromě názvu, nemělo
vůbec nic společného ! Prostě se tam sešla horda cikánů, kteří produkovali své
neposlouchatelné „hudební produkty“. Šílela z toho tenkrát téměř celá
věznice, a paní doktorka si tím vysloužila všeobecné opovržení. Bylo to pro ni
samozřejmě nesrovnatelně pohodlnější než příprava náročné terapeutické
aktivity. Tady nemusela dělat vůbec nic, jen si zacpat uši a vydržet tak 1,5
hodiny týdně. Vzhledem k tomu, že produkce měla neustále klesající tendenci
a stala se prostě nesnesitelnou, byla díky bohu takticky utlumena.
Jinak
se pod záštitou psychologů občas konalo nějaké video. Obvykle to však taky
neplánovaně odpadlo. Z původní sestavy nadšenců jsme zbyli dva neodbytní a
neústupní muklové, kteří naši paní psycholožku přiměli k zavedení jakéhosi
spontánního diskusně – terapeutického kroužku, na který se nemusela nijak
připravovat. Tématickou náplň jsme si vytvořili sami. Také tato aktivita byla
skvělá, a pro všechny zúčastněné přínosná. Avšak stejně jako ta předchozí
neměla dlouhého trvání.
Jinak
naši psychologové věnovali celou svou pozornost výstupnímu oddělení, které však
o to nejevilo ani pramalý zájem. Bylo to však tím pohodlnější, žádná snaha,
žádné úsilí, ale výrazně pozitivní vnímání ze strany vedení věznice. Naše
výstupní oddělení bylo totiž chloubou Mírova. A tak se naši psychologové
zařadili mezi, ve skutečnosti neužitečné, ale zdánlivě prospěšné zaměstnance
Vězeňské služby.
Komentáře
Přehled komentářů
O odsouzených se vedou debaty už od nepaměti,někdo je pro trest smrti(za mord) někdo zase ne,samozřejmě se smrt musí nebo by se měla rozlišovat!Jenomže v první řadě bychom v naší "vyspělé společnosti"měli mít na vyspělé úrovni hlavně soudy!!! a v neposlední řadě policii.V našem státě tomu už delší dobu tak není,soudce někomu vezme svobodu odsoudího na základě doměnek a nepřímích důkazů na dlouhou dobu do těžké věznice a pak se sbalí a po čase uněj najdou pornofotky s nahými dětmi ba co hůř je dokonce obviněn za pohlavní zneužívání nezletilých no a jak jinak tento hnusák je po čase zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů.Dokud nebude na úrovni vedení vážení čtenáři,vláda,justice a policie,neztrácejme čas takovýma úvahama o nápravě odsouzených.Sám jsem si odpykal trest v trvání 8mi let a to přímo na Mírově a můžu vám všem říct,nikoho jsem nezabil a ani nikomu neublížil to prosím nechápejte jako zlechčení vůbec ne!Naopak,byl jsem vinen a zasloužil jsem si to,přepadli jsme zlatnictví,ale bez újmy na zdraví pouze na majetku,odpykal jsem si trest a jsem opět svobodný a už skoro 6let dokonce podnikám a docela se mi i daří,divíte se ?Zacházeli tam semnou slušně,ano bylo tam spousta pochybných lidí,ale vždycky to záleží v první řadě na dotyčném samotném jestli se chce změnit a současně na vedení takových ústavů.Pokud by zemně chtěli po dobu osmi let bachaři vymlátit duši,nebo mě ponižovali apod.tak vylezu jako magor plný zloby a možná budu daleko více společnosti škodit než dříve.Když někomu jasně prokážete vraždu jsem pro trest smrti ano já nesouhlasím aby na takového člověka společnost doplácela,pokud někdo úmyslně jiného zavraždí tak si nic jiného nezaslouží,ale pokud se teda někdo odsoudí do výkonu trestu a zažije tam několikaletý teror doufám,že milí čtenáři nečekáte,že takový člověk bude pak chodit poctivě do práce založí si rodinu a bude prospěšný společnosti?Lapák mě naučil si vážit i obyčejných věcí a nehonit se pořád za bohatstvím a to je hodně důležitý pro život Tak vy co nenávidíte tak moc zkuste se na to kouknout i ztéto stránky
Re: TAKY JSEM TAM BYL MÍROV 1998-2006
TomášFuk, 2. 3. 2012 21:25Nazdar Zdenále, hezky jsi to vystihl. Asi jsme se denně míjeli, ale i přesto, že jsem dostal o půl roku víc, a přišel později jak ty, vypadl jsem od tam už v roce 2004. Celkem mě překvapuje, že sis to odseděl celé. Zdenálů tam bylo hodně, tak ani nevím, kterejpak panáček si. Ále co, hlavně že se ti daří. Držím ti pěsti a všechno dobrý
názor
dave, 29. 11. 2009 16:11Názor paní "véčkové" je typický názor diváka TV NOVA a podobných bulvárních manipulantů. Jestlipak byste tvrdila milá paní "véčková" totéž, kdyby se ocitl ve výkonu trestu někdo z Vašich nejbližších nebo Vy sama? Tam by to asi bylo o stoosmdesát stupňů jinak, viďte?
Re: názor
Tomáš, 13. 10. 2011 14:29Vážený Dave, podle mého by měli všichni odsouzení za úmyslnou násilnou trestnou činnost ( vrazi, devianti, násliníci ) makat 12 hodin v kamenolomu jako drtiči kamene . Ostatní by mohli mít nějakou lehčí práci ....Mluvíme-li tady o ekonomické stránce, tak by každá z věznic měla býti samostatným ekonomickým subjektem s plně ziskovou fiskální politikou. Není jediný důvod, proč mám já, člověk který se ničeho nedopustil, přispívat ze svých daní na hajzla, co ukradne 2 km měděného drátu, nebo na někoho, kdo se dopustí krádeže vloupáním nebo loupežným přepadením. Nechal bych je makat tak, aby svou prací zaplatili za svůj pobyt v cele. Klidně bych zavedl i "nadstandarty" - tej co maká jako šroub, bude mít celu s televizí ... Vy se tomu smějete, ale všichni nadáváme na to, jak jsou drahé potraviny, jak je drahé DPH, a na druhé straně každý z nás živí takovéto individum ... Nemuseli by hned drtit kámen na štěrk, ale pracovat by měli povině všichni bez rozdílu.
Re: Re: názor
Bloodhund, 14. 10. 2011 17:09Vážený pane Tomáši. Samozřejmě máte právo na vlastní názor i přes to, že komentujete věci, o kterých nemáte ani ponětí! Snad byste se napřed měl seznámit s reálnou situací v našem vězeňství a pak teprve zaujmout nějaké adekvátní stanovisko. Jste totiž, tak říkajíc "mimo mísu".
vězeň či vězeň
TomášFuk, 23. 10. 2009 14:54Vážená paní či slečno véčková. Zajímavý příspěvek. Dotáži se Vás však na to, jak odlišíte slušného vězně od neslušného? A kdo je podle Vás slušný vězeň? Vězení není skutečně za odměnu a psychologa si nepřeje žádný z vězňů. Je to pouze součást trestu. Nehledě na to, že psycholog vlastně určuje nápravný program. Jestli zastáváte názor, že by měli vězni pracovat povinně, souhlasím s Vámi. Jenže, o práci ve vězení se musí postarat stát. Opak je pravdou a tak většina vězňů žije na státní útraty a odchází na svobodu i ze statisícovými dluhy, za výkon trestu. A stačilo by, kdyby dostali práci. Vidíte to, dávám Vám zapravdu. Avšak ono Vaše žití odsouzených nad úrovní slušných lidí, tak tady se neshodneme. To by jste degradovala svobodné lidi a jejich možnost jít, kam chtějí, jíst co chtějí, spát kdy chtějí. No prostě srovnáváte nesrovnatelné. Ještě bych se dotázal na Váš názor - jaký režim by jste zavedla do věznic? Ještě větší bití? Nebo snad mučení? Celý den si nesmět sednout? Salutovat při otevření katrů? Nebo to mohu shrnout do vězeňství za totalitního režimu? Jestlipak víte, že v některých věznicích byly pece na pálení lidských ostatků? Máte na mysli tento režim? Asi ne. Možná jen malá absence Vaší dobré nálady. Každopádně se mějte fajn, a přeji krásné dny Vašeho bytí.
vezeni neni dovolena, ale trest
Linda, 1. 10. 2009 4:40
Tak zabiti neverne manzelky bych zlegalizovala :)
Co se tyce psychologu... tak zas co by odsouzeni ve vezeni chteli, ze, ti nejlepsi maji soukromou praxi a taky si nechaji velice dobre zaplatit, ti mene kvalitni jsou dostupnejsi, predpokladam ze do vezeni pak jdou ti nejmene schopni z nejneschopnejsich. Obcas mozna nejaky psycholog idealista, ale zakonite musi vyhoret.
Vězení není dovolená
véčková, 20. 9. 2009 12:54Jsem z toho všeho tak trochu překvapená. Slušní odsouzení, kteří přijdou ke svému trestu tak trochu jako slepý k houslím, budiž. Tak trochu mi připadá líto, že mi, kteří nejsme ve výkonu trestu/žiji tak, abych se do něj nedostala/, nemáme na psychologa čas i kdybychom ho tolik někdy potřebovali.Vězení není za odměnu, ale za trest. Lidé, kteří žijí slušně, kolikrát psychology též nezajímají. Myslím si, že trestanci by měli mít jiný režim než mají. Rozhodně by museli makat od rána do večera, aby byli společnosti prospěšní a to všichni a povinně. Ještě by jim to uteklo. Odsouzení kolikrát žijí lépe, než slušní lidé. Oba mí rodiče pracovali u policie. Přeji pěkný den.
Skvělý článek
Elis, 21. 8. 2009 22:11Dobrý večer,nejsem žádná moralistka,ale odsouzené jsem vždy házela do jednoho pytle.Ale nikdy neříkej nikdy,že?!Dnes jsem se našla něco,co by mě ve snu ani nenapadlo.Můj přítel seděl ve Valdicích 9 let a ještě rok mu běží 7 letá podmínka.Pro mě hrozné zjištění.Ale miluji ho,sice mě to měl říct,ale je to těžké...kdo by se tím chlubil.Nevím,jestli to zkousnu,ale ráda bych to zvládla.Po přečtění článku,mě bylo trochu lépe,autor nemůže být zlý člověk,i když svoji nálepku má.Já osobně znám pár lidí,kterým bych zakroutila krkem,ale jak autor píše... v afektu...to opravdu člověk nevidí,neslyší.Přeji těm slušným odsouzeným,ať to zvládnou a rychle jim trest uteče.Tímto se omlouvám ,že jsem všechny házela do jednoho pytle...NIKDY neříkej NIKDY!!!Příjemný večer a dobrou noc.
Souhlas
Šošon, 3. 5. 2009 19:55Ty mírovské aktivity pamatuju taky. Moc jsme se tenkrát divili co se to vlastně děje. Na Mírově bylo několik kapel a v každé hráli i cikáni a musímříct že velmi dobře. To co dala dohromady paní psycholožka byl fakt zajímavý pokus. Tam neuměl hrát asi nikdo, protože jinak by to nemohla být taková hrůza. místo aby se v tom hraní zlepšovali, bylo to horší a horší. Většina všech aktivit bylo jen jako. Prostě jen tak na oko. Vážně to brali asi jen na 6 oddělení. Těm jsme říkali psycho.
PEACE
Jakub, 3. 5. 2009 19:10Je zajimavy, ze ten vykon trestu hodnotite vice nebo mene pozitivne. Psycholog asi muze pomoci, ale taky nemuze delat zazraky.
setkání
agent, 18. 4. 2009 22:08
Nazdar Pavle, pěkný článeček chlape. Ještě jsi mohl rozpitvat anabázi o vrchním psychologovi Čapkovi, kterak se ucházel o místo na ministerstvu v Praze. Předložil však padělané vysvědčení Karlovy univerzity. Přišlo se na to a spravedlivý trest ho neminul - dal výpověď a odešel. Když však nahlédnete přátelé do trestního zákona, na padělání veřejných listin, rozhodně tam není nic o výpovědi ze zaměstnání a o setrvání důchodu pro státní zaměstnance. Dobře si pamatuji na začínající seance, i na to, jakou věrnou posluchačkou paní psycholožka byla (mimo jiné - švarná to děva), když přišla řeč např. na holotropní dýchání.
Ale jsem rád, že jsi přežil bez úhon. Mockrát jsem si na tebe vzpomněl, i na tvoji dcerku. Apropó, doufám, že je s ní vše, tak jak má být.
Předpokládám, že jsi venku na podmínc. Jsi jeden z mála lidí, který si tu podmínku zasloužil. Jsem rád, že jsi venku a doufám, že se ti podaří zadrápnout se, a v pohodě přežít ty první, strastiplné roky.
Docela rád, bych s tebou splkl. Jezdím tvým směrem dost často, takže bychom mohli zaseknout zobáky. Doufám, že ti už došlo, co je to za ptáčka, ten agent. Drž se chlape, a kdybys potřeboval píchnout, dej vědět. Jsem sice trochu daleko, ale dveře máš u mě dokořán.
TAKY JSEM TAM BYL MÍROV 1998-2006
zdenál, 24. 10. 2011 13:37