O podmínečném propuštění
Vážení čtenáři, kterými také mohou být i mí bývalí kolegáčci muklíci. Čirou náhodou jsem zabrousil na stránky tohoto webu a oslovil správce. A jak jste si zajisté všimli, dostal jsem důvěru k oslovení veřejnosti, potažmo návštěvníky tohoto webu. Samozřejmě se budu snažit ze sebe vysypat něco duchaplného, ale bohužel to nebude ve všech případech možné, protože každý návštěvník zde bude očekávat něco jiného a proto se nelze zavděčit každému čtenáři. Mám v úmyslu zde vycházet z mých vlastních zkušeností z mírovského vězení, které je specifické svojí přísnou ostrahou.
Přemýšlel jsem nad úvodním tématem, kterým bych zaujal a popřípadě i navnadil zvědavost návštěvníka na další články a třeba i moje (bude-li nějaké „další“). Samozřejmě jsem připraven zodpovědět jakýkoli případný dotaz od kohokoliv. Předem však podotýká, že nebudu uvádět žádná jména vcelku z pochopitelných důvodů, ale maximálně přezdívky, které pro zasvěcené budou dosti popisnými.
A tak přemýšleje, čím začít, rozhodl jsem se pro následující téma, které je nejen pro každého mukla velmi aktuálním hned po rozsudku, ale i pro všechny rodinné příbuzné, kamarády, přítelkyně či jen známé. Čtěte a nehledejte mezi mými řádky nic jiného než snahu o sdělení skutečnosti.
Podmínečné propuštění
Nechci zde rozebírat znění zákona pro žádost o podmínečné propuštění, ale jen předestřít, co předcházelo a možná že stále předchází podání žádosti o podmínečné propuštění na Mírově. Obecně zde platí, že při trestech nad deset let při horní hranici odstavce u paragrafu odsouzeného, žádost o podmínku podává vězeň po odsezení 2/3 z trestu
Podmínky pro podmínečné propuštění na Mírově jsou dosti specifické oproti jiným věznicím v tom, že výška trestu v těch nejnižších trestech je 10 let, oproti jiným věznicím, kde ve stejné situaci byli páni vězni s měsíci, tzv. měsíčkáři. Z čehož plyne, že soudce se jinde potýkal u podmínek s měsíci, kdežto na Mírově to byly a jsou roky.
Celé orákulum podmínečného propuštění na Mírově spočívá v tom, že jsou tam nejdelší tresty v rámci České Republiky. Což představuje konkrétní časový termín, protože k podmínkám byli pouštěni vězni všichni, kteří podali žádost, ale odcházeli s kladně vyřízenou žádostí pouze ti vězni, kterým do konce trestu chybělo méně jak 5 let. Samozřejmě i v jiných věznicích byly dlouhé tresty, ale to bylo výjimečně a hlavně – nebylo to pravidlem jako na Mírově.
A teď něco k samotným skutečnostem, které musel vězeň splňovat, aby měl alespoň teoretický úspěch u soudce. Předně to bylo bezproblémové chování na oddíle. Samozřejmě to bylo o přístupu vězně k vychovatelům, dozorcům, pedagogům, k mistrům v zaměstnání, no prostě ke všem civilním zaměstnancům, se kterými se dostal do styku. Tito všichni lidé totiž psali posudky, které končily u soudce na stole. Bohužel to bylo i samotné chování mezi vězni na oddíle. Tok informací byl totiž nezadržitelný a vychovatel se spolehlivě dozvěděl do 24 hodin o všem významném, co se mezi vězni šustlo. Jasně, že informátoři byli v řadách odsouzených a podezřelých bylo dost, ale zabránit tomu nešlo a tak byl vychovatel mnohdy postaven před hotovou věc a vězně, nepříjemné svému okolí pak perzekuoval formou neoblíbených požadavků, které mu pak dávali možnost zohlednit je v posudku.
Pochvalu bylo nejjednodušší sehnat v zaměstnání prostřednictvím mistra, respektive za dobré pracovní výkony. Další pochvala se dala sehnat na oddíle, ale poměrně za katastrofálních podmínek, protože se jednalo o úklid chodby, jednou za rok mytí oken na chodbě, organizování různých sportovních turnajů jako např. ve fotbale, ping pongu, šachu nebo třeba v posilovně 5ti boj. Prostě, co si kdo vymyslel a mělo to kulturní základy. Také to byly nárazové akce úklidového charakteru v jiných prostorách, kdy se s tímto požadavkem chodilo převážně na náš 8. oddíl, co by prvotrestané vězně.
To se krátce po mém nalodění na oddíl, měly z kuchyně nakládat na auto prázdné 3 litrové sklenice ze salátů a kompotů. Nevím proč, ale oslovil mě vychovatel s tím, abych dal dohromady 6 lidí s tím, že bude při udělování pochval k tomuto přihlédnuto. Samozřejmě za pochvalu by tam šel každý, ale tady se jednalo o pouhé přihlédnutí a tak jsem zvolil 6 horkoholiků, kteří půjdou nakládat z nudy. To byl první a poslední moment, kdy jsem se dostal do horních cel v prvním patře sklepů, které byly asi 4 metry pod povrchem nádvoří. Byli tam v dávné minulosti za vlády Marie Terezie věznění mniši, aby neohrožovali nástup na trůn jejímu synovi a samozřejmě se hodil i nějaký ten majeteček. Nevelké cely asi 6 x 5 metrů se stoletým prachem, nádherně zachované původní dveře s okýnkem, mřížemi a brutálně dokonalou klikou a petlicí, včetně nerozebratelných pantů. Sklenice byly zaskládané do výšky 2 metrů v obou krajních celách. Zahlédl jsem tam ještě dvě další dvě cely, ale byl tam zámek, takže mě zvídavost rychle opustila. Chodba vedla středem a končila také původními vraty, bez mříží a se zámkem. Postupem času jsem se v knihovně dočetl o rozsáhlém podzemí pod celým hradem, zvednutí úrovně prvního nádvoří o několik pater o čemž silně pochybuji s ohledem na vstupní dveře po obvodu, ale co já vím, třeba tam dříve bývala dřevěná podesta.
Ale dosti tlachání o historii a přejděme k dalším událostem.
Byla konkrétní situace, kdy byl odsouzen mukl na 15 let, po odsezení dvou třetin trestu, tedy 10ti let, žádal vězeň o podmínečné propuštění. Zpravidla byli z 5ti takových žadatelů zamítnuti dva. Jo pardon, bavíme se rámcově o době 2000 až 2005, kdy mluvím z mojí vlastní zkušenosti. Může se totiž skutečně stát, že byl propuštěn mukl, který evidentně nesplňoval mnou označené časové kritérium, ale je to příliš tenký led na šablony. Hraje zde totiž velikou roli i ten moment – kdo o podmínku žádal. O podmínku mohl samozřejmě žádat mukl, který měl dobré postavení v rámci zaměstnání a mohl získat k svojí žádosti doporučení ředitele a to pak bylo samozřejmě rozhodující a k soudu se chodilo jen formálně. Jednalo se vždy o individuelní přístup konkrétního vězně. Jestliže jsem výše uvedl něco o 5ti leté podmínce, jednalo se vždy o podmínku soudce, že takového vězně poslal zpět na celu s tím, aby dal žádost za rok.
To byl konkrétní případ – žádost podal mukl souzený za elpaso, respektive za loupežné přepadení s následkem smrti. A protože byl šikovný, sehnal si asi 14 pochval, chování normální, pracoval, takže si platil jak dluhy, tak i výkon. Prostě ideální situace k podmínce. Ještě jsem nepodotkl důležitou informaci a to, že soudce vyžadoval cca 8 pochval, protože 6 bylo málo a jedna navíc není na škodu. V tomto případě jich bylo 14, tedy značka ideál. A tak panáček vyrazil k soudu a ouha . . . . ! Všechno špatně. Soudce ho poslal zpět s tím, že 14 pochval bylo „účelové“. No jasně, že to bylo účelové, když to vyžadoval sám soudce, ale nic s tím se nedalo dělat.
To zase šel k podmínce kolegáček s romským původem. Rvačky na oddíle, pochvala žádná, ale protože byl na oddíle se speciálním zaměřením, tak hupky, šupky domů. Je to skutečně o individuelním přístupu, bez šablon a konvencí.
Asi bych mohl pokračovat dál a dál, ale je třeba si vydechnout a dát prostor nad zamyšlením. Proto bych se s návštěvníky tohoto webu tímto rozloučil a počkal na reakce. V případě kladných, tak na brzkou viděnou.
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj Nikol, ať koukám, jak koukám, stále tam vidím dva problémy. Předně, přeřazení do mírnějšího režimu a žádost o PP. K přeřazení do mírnějšího režimu se musí splnit zákonné podmínky. Ty považuji za splněné, jinak by o přeřazení nežádal. Neodbouratelný důvod je – rodina. Přeřazení musí být blíže k jejich bydlišti, čímž se zjednoduší návštěvy - cesta. Třeba má starší rodiče a cesta je vyčerpávající, nebo rozdělení návštěvní doby na polovinu, čímž by stouply náklady na cestu – nezaměstnaní rodiče, důchod apod. Ideální ovšem je, aby si zjistil, jak jsou na tom kapacitně tam, kam chce přeřadit. Popřípadě napsat řediteli toho vězení, kam chce, aby si ho vyžádal. Říkáš, že dělá na 115%. SKVĚLÝ. Zjistit, jak jsou na tom s prací tam, jaká je tam práce a jestli je v oboru. Pak už jen napsat řediteli, že chce práci tam, že má skvělé výsledky a zajistí si doporučení od mistra. Ředitel si ho vyžádá a hupky, šupky na cesty. Pokud má ale kaňu na osobním hodnocení, tak ať to vzdá předem. Jinak se bude brát jeho žádost za účelovou, protože z jiného lágru má větší šanci na PP.
Druhá část – říkáš 10 muklů ze 100. To je masakr, ale nic neobvyklého. Společenská záruka od zaměstnavatele je skvělá, ale zaměstnavatel není státní orgán (ten ho zaměstnat nemůže, protože není čistý trestní rejstřík). Magistrát má sociální odbor, který na popud třeba rodičů, může dát společenskou záruku. Je tam potřeba předložit argumenty, popřípadě sehnat známého a podpořit tím svůj požadavek. Veškeré podpůrné důvody, pro společenskou záruku musí mít vztah ke společnosti a zařazení do běžného života. Trošku brnknout na city a je to doma.
Bohužel, nic jiného mě nenapadá. Ono taky záleží na tom, co udělal – např. konflikt s policií. Pak je ve slepé uličce. Snad ti to Nikol bude stačit a tvůj kámoš za to stojí. Pak mohu jen popřát, ať se daří fajn lidem !!!
Prosím ještě o jednu radu :-)
Nikola, 17. 7. 2008 13:42
Moc děkuji autorovi za odpověd´.Přesto si dovolím požádat ještě o jednu radu. Tomu mému kamarádovi ted zamítli přeřazení do věznice s mírnějším režimem ( a to i přes to, že má na svém kontě spoustu pochval za chování, úklid a v práci pracuje na 115%). V září si může zažádat o podmínečné propuštění s tím, že mu zaměstnavatel poskytne společenskou záruku, ale soudce pouští tak 10 lidí ze 100. Vím, že otázka zní trochu dětinsky, ale musím se zeptat, dá se ještě dělat něco co by přispělo k podmínečnému propuštění?
Předem moc děkuji, asi každý kdo se do takové situace dostal ví, jak je každá rada cená :-)
Přeji hezký den :-)
:-)
autor, 12. 7. 2008 20:44
Zdravím vás holky, je to fajn, že vás potěšilo pár mých dosti blbým způsobem, nabytých zkušeností. Jsem stále ve střehu. Pokud by vás zajímalo ještě něco, ať už vás kočky, nebo někoho jiného, nepředpokládám, že bych se dostal do úzkých. Takže vzhůru k poznání hloubky společenského bahna.
Mějte se faj, ať už jste kdekoliv :-)
Pro autora
Peťula, 5. 7. 2008 23:35Chci pochválit autora za (pro mnohé) cenné rady!! Je od Vás hezké, že i přes to, že jste napsal článek, se dál věnujete čtenářům a odpovídáte na dotazy.. Z Vašich rad jsem zase o něco chytřejší a víc v obraze, DÍKY!!
díky moc za rady!!!
Mishka, 3. 7. 2008 21:51Moc dekuju za vsechny pro me cenne rady....Na miminko se moc tesime a ja rozhodne niceho nelituju...Jeste jednou diky a diky moc
Pankrác, Servác a podmínka
autor, 28. 6. 2008 0:07
Nazdar Mishko, máš pech holka. Škoda, že v tomto důležitým období těhotenství nemáš tu 100%ní pohodu. Ale k věci, chceš po mě radu tam, kde jsi všechno vychytala. Základním a největším kladem je, že nastoupil sám (ikdyž se zpožděním a to si započítají). Nejdůležitější ale je, že není ve vězení, ale ve vazební věznici. To je velký rozdíl. Neznám sice podmínky na Pankráci, ale buď klidná, ještě jsem neslyšel, že by z vazebního vězení někoho nepustili. Jedná se totiž o to, že z něho bude volnopohybář. Nevím, jaká je jeho profese, ale bude-li využitelná v údržbě, má vyhraný. Takový kolos, jako je Pankrác, stojí spoustu sil, udržet ho v provozu a dostane-li se k této možnosti, je už jednou nohou doma. A moc bych se divil, kdyby nedostal jednodenní vycházky. Tam už rozhoduje jeho šikovnost v tom, aby dokázal využít dané možnosti.
Snad jen jediný moment bych si dovolil zmínit. Ke všem těm momentům o kterých mluvíš, jako podpůrných momentech PP, bych poradil jeden. Nějak tam zakomponuj to, že jste žili ve společné domácnosti a v podstatě jste žili jako rodina. Z toho vyplývá, že jste spolu jedli, pili i hospodařili. Pochopilas? Nevím, jak jsi na tom s rodinou-tedy rodiči a sourozenci, ale musí z toho být hmatatelné, že půjdeš brzo na mateřskou dovolenou a nutně budeš potřebovat finanční pomoc - nájem, jídlo, poplatky za lékaře, vyšetření v nemocnici, ubytování v nemocnici navíc krát dvě atd. Musíš zdůraznit, že jste na sobě citově závislí a že ho prostě psychicky potřebuješ.
I rada autorky M, není k zahození, ale já jsem zastáncem aktivnějšímu přístupu k řešení problému.
Žádné moudro ze mě nevypadlo,ale máš to dobře přichystaný. Držím pěsti a ať vám to vyjde oběma. A gratuluji k početí, je to nádhera, ahojky :-)
Mishka:
Autorka M., 27. 6. 2008 10:20Váš přítel jistě má šanci na PP, ale skutečně záleží na soudci. V nejhorším případě si můžete říct, že rok není zase tolik, to uteče jako voda, sice Váš přítel nestihne porod, ale to není zase taková tragédie, alespoň mu fotografií miminka zpestříte pobyt ve vězení.:-)
existuje reálná šance?
Mishka, 26. 6. 2008 23:40Dobrý den,moc zajímavý článek a pro mne v blízké době aktuální.Ráda bych jen trosku konkretizovala nasi situaci a tim vas poprosila o radu.Přítel nastoupil výkon trestu s odnětím svobody v trvání 1 roku za podvod(neplacení dluhu v 4-leté podmínce) do vazební věznice Pankrác(vězení s dozorem).Nástup měl mít 13,6,08 nicmene nastoupil 26,6,08,ale dobrovolně ne za doprovodu pol. eskorty.O podmínečné propuštění tedy bude žádat koncem prosince.Chtěla jsem se zeptat,pokud dodrzí Vámi doporučené rady(tj. pochvaly,dobré posudky a bude mít napsanou záruku od zaměstnavatele atd..),jakou má možnost uspět?Navíc jsem v 3 měsící těhotenství a termín porodu mám na konci ledna.Moc by jsme si přáli,aby stihl alespon porod..K žádosti samozřejmě připojí potvrzení z matriky o prohlášení otcovství,potvrzení těhotenství a termínu porodu.Psal jste,že rozhodnutí soudce je velmi individuální,ale zajímal by mne Váš osobní názor a zkušenost.Děkuji moc za odpovědˇ
mukl
stefan, 5. 5. 2008 6:32To co pisete je pravdive .Ale ja si myslim ze byste meli psat otom jake jsou hovada bachari.Ja jsem taky sedel a vim jak to tam chodi.Meli byste psat o vsem co se deje v kriminale.
...
Jana, 5. 5. 2008 0:14No, mám takový "skvělý" období.. Rozešla jsem se s přítelem a tento člověk, o kterém jsem se zmiňovala, toho jsem v potkala právě v době rozchodu a proto, že jsem s ním trávila čas, mě to od toho trápení odreagovalo. Psychicky mi moc pomohl a já jsem mu za to moc vděčná a proto, když jsem se dozvěděla, v jaké situaci je on, snažila jsem mu zase pomoct psychicky já. K ničemu intimnímu mezi námi nedošlo, nechtěla jsem to dopustit, protože jsem tušila, že to nedopadne dobře a myslím, že bych se trápila ještě víc. Ale i tak je to hodně těžké - potkat super člověka a najednou vám nebyde nic jinýho než si psát dopisy a přemýšlet nad tím, jak to všechno mohlo být, kdyby... Jinak - za tu radu moc děkuji. Snad bude vědět, jak na to. Už kdysi seděl, takže doufám, že bude vědět jak na to...
dovětek
autor, 4. 5. 2008 20:56
Ještě takovou malilinkatou glosičku. Když kluci zvali na návštěvu někoho, s kým si jen dopisovali, tak si pomáhali fíglem. No, jak jinak, když to bylo tak obtížné. Jednoduše pozvali rodinného příslušníka. Určitě má tvůj přítel pár příbuzných, kteří mají další příbuzné, další a další. No a tady nastávalo okamžik šulení, že se přihlašovali k návštěvě lidé a vydávali se za "někoho" z rodiny. Samozřejmě není v zájmu vychovatele zjišťovat vzdálené příbuzenské vztahy a tak to většinou na první pous vyšlo. Já vím, je to návod k obcházení vnitřních předpisů, ale vycházejme z toho, že se nebude páchat žádný trestný čin. Říkám ti to zavčas, protože je jen jeden pokus. Jestliže otevře pozvání pro přítelkyni, nelze již použít druhou variantu. Lehce k odstranění - zeptá se kolegáčků, muklů.
Měj se Jani a ať tvé nadšení neochladne, psychicky to podrží, když se člověk na něco těší.
díky!!
Jana, 4. 5. 2008 19:13Velké díky za odpověď!! To, v jaké skupině je, se dozvím, doufám, v dalším dopise od něj. Měl by být co nevidět převezen do Oráčova, což je II. a III. Tak uvidíme... Přeji hezký dne, Jana.
dobrá rada nad zlato
autor, 3. 5. 2008 23:39
Srdečně zdravím Jani, zapeklitý dotaz. K tomu, abych ho zodpověděl, bych musel znát pár detailů. Příkladně, ve kterém vězení se nachází tvůj přítel, jaká skupina mu byla soudem určena a na jak dlouho je na vejměnku.
Jinak obecně platilo pár lez zpět, že mimo rodinných příslušníků, mohly chodit na návštěvy přítelkyně. Pokud tyto chodily na návštěvy už na vazbě, tak už byly řekněme na seznamu povolených návštěvníků. Ve tvém případě bude situace asi taková, že tě nahlásí jako svoji přítelkyni a bude tě chtít pozvat na návštěvu. A teď nastane okamžik - po nás na Mírově chtěli potvrzení, že se s onou přítelkyní žilo nejméně půl roku ve společné domácnosti. Potvrzení mělo být vystaveno někým z příslušného magistrátu. Nesmysl jako hrom, ale byl to takový alibismus, který dovoloval zamítnutí návštěvy.
Samozřejmě záleží na vychovateli, který návštěvy vlastně povoluje. Nehledě na samotnou osobu, která o návštěvu žádá. Nemusí to být žádný šplhoun, ale musí být trošku komunikativní a nedělat vychovateli problémy. I on je jen člověk a chodí jen do práce.
Také záleží, do jaké skupiny byl zařazen. Žádná sláva Jani, co? Obecně nelze poradit nic. Důležité a jediné je a bude, aby prosadil tvoji návštěvu on v návaznosti na situaci, na jeho oddíle a lágru. Promiň, ale žádná sláva. I na Mírově se klukům podařilo prosadit návštěvy holek, se kterými si jen dopisovali. Je to prostě individuální. Přeji prima návštěvu a aby vám ten vztah vydržel :-)
dotaz
Jana, 2. 5. 2008 13:21
Předem bych chtěla autorovi poděkovat za zajímavý článek. :)
Asi před třemi týdny jsem potkala člověka, který byl v tu dobu hledaný, protože nenastoupil do vězení k výkonu trestu. To jsem ale ze začátku nevěděla. Padli jsme si do oka a chvíle, které jsme spolu trávili, byly opravdu super. No, pak jsem se dozvěděla, v jaké situaci je, ale v tu dobu už jsme jeden do druhého byli zakoukaní. A právě v tuto dobu byl vypátrán a okamžitě převezen do věznice... Je to pro mě velká rána, protože na tom všem je nejhorší to, že s tím ani jeden nic nemůžeme udělat...
A tak jsem se autora chtěla zeptat - i přes to, že nejsem z rodiny a známe se s tímto člověkem pouhé tři týdny - když uvede do pozvánky, že jsem osoba blízká a moje újma by byla zároveň i újmou jeho, mohu ho navštívit? Vím, že první impuls musí být z jeho strany a on musí nejprve zažádat o návštěvu, ale zajímalo by mě, co všechno tam o té osobě musí odsouzený uvést? Asi něco jo, aby mohli posoudit, zda ho můžu navštívit, nebo? Zajímalo by mne totiž, jestli je zamítnutí návštěvy časté nebo jen ve vyjímečných případech? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den, Jana.
rada
autor, 10. 4. 2008 23:18
Ahoj Nikolo, předpokládám ženské jméno. Tvůj dotaz je staršího data, ale nikdo neodpověděl, tak se toho ujímám. Záruka budoucího zaměstnavatele je velkým přínosem a pomocí pro PP. Stačí firemní papír a text, ze kterého vyplývá, že bude propuštěná osoba na PP u něho zaměstnána. Podle jeho zázemí doma - rodinní příslušníci, by se měli k žádosti o podmínku připojit s tím, že mu pomohou v začátcích s bydlením, stravou a morální podporou. Bude-li tady problém, tak by měl jeho teoretický zaměstnavatel ještě připsat, že ho ubytuje na vlastní náklady a pomůže v začátcích ON. Ať taky uvede, že ho zaměstná v rámci jeho profesní znalosti. Je blbost psát, že bude zastávat funkci řidiče, když nebude mít oprávnění :-)
Měj se a ať se mu daří.
Souhlasím s tebou Moralisto, že jsou muklové, kteří si nezaslouží moc přívětivosti. Ale odhal ho. Dost se jich vrátilo do 48 hodin a ještě víc po několika měsících, ale to je už úděl. Toto však musí posoudit právě ti, kteří jsou s ním v kontaktu denně a vpodstatě dávají doporučení soudci, který rozhodne. Jak říkám, lumpové byli, jsou a budou. Je jen otázka, kdy se sním setkáš a za jakých okolností. Dík za názor a měj se.
PROČ NE
MORALISTA, 15. 3. 2008 20:36Ano, souhlasím, že vězeň se často chová účelově, aby získal PP. Ale je docela možné, že když je schopen se delší dobu choval účelově vzorně ve vězení, mohl by to zkusit i na svobodě. S PP souhlasím, ale ne u všech. Recidivisti by neměli mít nárok a ani nájemní vrazi. Totéž se týká alkoholiků a feťáků(ve vězení mají povinnou abstinenci, takže se mohou chovat vzorně) a psychopatů - tedy těch, kteří mají diagnostikovanou dissociální poruchu osobnosti.
PROSBA
Nikola, 7. 3. 2008 15:58Dobrý den,mám dotaz a nevím kam se můžu obrátit. Mám kamaráda ve vězení (Kynšperk nad Ohří), v polovině trestu (v září) by chtěl požádat o podmínečné propuštění. Jeho bývalý zaměstnavatel se chce za něho zaručit (poskytnout společenskou záruku), ale nevíme jak na to. Pokud o tom něco víte prosím Vás o radu. Předem děkuji a úřeji hezký den.
podmínka podruhé
autor, 5. 3. 2008 21:12Srdečně zdravím Martino,především tě vítám na těchto stránkách, kam jsi předpokládám zavítala omylem, soudě podle tvé nekompromisnosti. Vskutku zajímavý názor a nic proti němu, leč svět je už takový. Možná to je už i v našich povahách, myslet na zadní kolečka a být teprve na startovní čáře. Ale ještě z jiného soudku a tím je vazba. Možná si Martino neuvědomuješ jednu věc a to, že na výrok soudu čeká obžalovaný občan ve vazbě i 4 roky a co víc Martino, existuje něco jako lidská důstojnost. A teď si představ místnost se dvěmi dvouposchoďovými postelemi s půl metrovou mezerou mezi nimi, umyvadlem, stolkem a dvěma židlemi. Mezi tímto se pohybující 4 ještě stále nevinnými občany. Jednou týdně sprcha, hodinu denně na špacír, 2x denně nárok na hrníček s teplou vodou a jinak stát, sedět či jen 4 metry tam a zpět ale na střídačku. Kde je nějaká lidská důstojnost? A co vlastně předepisuje zákon? Téměř 7 m3. Přitom samotný zákon říká, že na obžalovaného se pohlíží jako na nevinného do odsouzení. Být na takové vazbě dva, tři roky, tak potom je výkon trestu se zcela jiným režimem doslova vysvobozením. Takže se není čemu divit milá Martino, že už tady vzniká základ myšlenky na podmínečné opuštění věznice. To samozřejmě nemluvím o tom, že jsou vězni s rodinami, dětmi, nemocnými rodiči, a že i toto je hnacím motorem k využití maximálně daných možností pro podmínku. Přeji ti krásné dny Martino.
proč hned odpuštění?
Martina, 3. 3. 2008 13:37Po přečtení článku musím zareagovat tak, že když člověk udělá něco zlého a je za svůj čin odsouzen, měl by taky za to pikat. Proč hned po příchodu do věznice začínáte sbírat pochvaly a přemýšlíte jak se dostat zase ven? Postavte se tomu čelem a pikejte za to, co jste provedli se vztyčenou hlavou.
kamarád
autor, 17. 7. 2008 23:53