Příběhy odsouzených v ČR

V pátek 3. 6. 2022 se konalo veřejné zasedání ohledně žádosti doživotního vězně Oty Biedermana o podmíněné propuštění. Ota nebyl u soudu osobně, jednání se konalo prostřednictvím videokonference mezi jabloneckým soudem a věznicí Rýnovice, kde se Ota  momentálně nachází. Výsledek je takový, že mu byla žádost zamítnuta s odůvodněním, že u něj nedošlo k plné resocializaci, aby bylo možné vyloučit, že se v budoucnu dopustí trestné činnosti. 

Ota Biederman má za sebou 26 let ve vězení, prošel určitým vývojem a byla mu diagnostikována roztroušená skleróza, což je nevyléčitelná nemoc, která ho časem může dostat na invalidní vozík. V České republice nebyl dosud žádný doživotní vězeň podmíněně propuštěn. Například v sousedním Německu jsou tito vězni propouštěni, a jejich recidiva je minimální, přičemž se jedná o bagatelní trestnou činnost. 

Existuje rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Vinter a ostatní proti Spojenému království z roku 2013. Tehdy soud rozhodl, že byl porušen článek 3 Úmluvy o ochraně lidských práv, který říká, že nikdo nesmí být mučen nebo podrobován nelidskému či ponižujícímu zacházení anebo trestu. Stížnost k Evropskému soudu si podali vězni odsouzení za několikanásobné vraždy k trestu doživotí bez možnosti podmíněného propuštění. Je fakt, že v Anglii funguje odsouzení k doživotnímu trestu jinak než u nás, kdy čeští vězni mohou požádat po dvaceti letech o podmíněné propuštění. Jenže praxe ukazuje, že tuzemští soudci nebudou chtít doživotní vězně podmíněně propouštět. Vzhledem k tomu, že doživotní trest vpodstatě nahradil zrušený trest smrti, zůstává otázkou, zda se nejedná o jakýsi odložený trest smrti milosrdně zahalený nejrůznějšími doporučeními Rady Evropy, Evropského výboru a dalších institucí. 

Když se vrátím k Otovi Biedermanovi, tak si jen stěží dovedu představit, čím by mohl být pro společnost nebezpečný, když už téměř není schopen normální chůze a trpí bolestmi. Zde přichází v úvahu snad jen žádost o prezidentskou milost ze zdravotních důvodů.