Případ 6
Protokol o výslechu svědka, dne 13. 1. 2004 v Praze, Ing. Procházka, vyšetřovatel mjr. Rosák:
Svědek vypověděl: „…Jsem synem poškozené p. Procházkové. Moje matka již nežije, zemřela 21. 7. 2002. Pokud jsem dotazován k případu mé matky ze dne 17. 1. 2002, tak mohu uvést, že mi matka volala do práce s tím, že byla přepadena, byla vyděšena a ptala se, co má dělat. Uvedla, že toho dne odpoledne se vracela z nákupu, a když přišla domů, stál tam u zvonku jí neznámý muž, který na někoho zvonil. Ten muž jí řekl, že jde za p. Andrýsem, ale že ten mu neotvírá. Dále řekl, že by mu potřeboval nechat vzkaz. Matka odemkla dům a muže pustila dovnitř a nabídla mu, že si ten vzkaz může napsat u ní. Matka jej vzala do bytu, pustila jej dovnitř a dala mu tužku a papír. Vzpomínám si, že si toto psal v předsíni, ale protože tam byla údajně tma, tak šel do kuchyně. Když muž došel do kuchyně, tak najednou CHYTIL ZEZADU MATKU ZA RUKU A ZA ÚSTA, zřejmě, aby nemohla křičet, a chtěl, aby mu půjčila peníze. Protože matka měla strach, tak mu z peněženky z kabelky dala asi 400kč. Tyto si muž vzal, ale řekl, že je to málo, že potřebuje víc. Matku STÁLE DRŽEL ZEZADU a matka jej zavedla do ložnice, kde měla v nočním stolku v pouzdře vkladní knížky a hotové peníze a vydala mu 12. 000kč. Ještě si vzpomínám, že mu matka říkala, že nebude mít žádné peníze, aby jí nějaké z toho dal zpět, ale zda jí nějaké peníze vrátil, nevím. Matka muže popisovala…a říkala, že vypadal velice slušně. FYZICKY JÍ NEUBLÍŽIL A ANI JI JINAK NENAPADL.“
Lékařská zpráva: Není, p. Procházkové lék. pomoc nevyhledala, nebyla zraněná.
Z úředního záznamu ze 17. 1. 2002, který nemám k dispozici, vyplývá nebo je přímo pošk. paní Procházkovou uvedeno: „Řekla mu, že nebude mít žádné peníze na jídlo a on jí z toho 500kč vrátil.“ Tento úřední záznam koresponduje v podstatě s tím, co uvedl svědek Ing. Procházka. (Citace z rozsudku Městského soudu.)
V tomto případě nebylo provedeno ohledání místa činu, byla provedena pouze fotodokumentace bytu. Toto mohl být již třetí případ, který by mi policie stěží bez mého přiznání dokazovala. Obvinění a obžaloba je v tomto případě shodná a po dlouhé době též správná: „…poté, co se pod záminkou zapůjčení tužky a papíru pro napsání vzkazu dostal do bytu pošk. Procházkové, jí zezadu zakryl ústa a požadoval peníze…“
Při hlavním líčení jsem vypověděl: „Za paní jsem šel až ke vchodu do domu. Dělal jsem, že na někoho zvoním, a paní čekala na to, jestli někdo odzvoní. Řekl jsem, že zřejmě asi nejsou doma a požádal jsem ji o tužku a papír, že bych jim potřeboval napsat vzkaz. Paní mi řekla, že toto u sebe nemá, ale že by mi to mohla půjčit. Pamatuji si, že jsem jí pomáhal s nákupní taškou, že když jsme přišli ke vchodu do bytu, postavil jsem tašku do předsíně. Vzkaz jsem psal v kuchyni na stole. Když paní Procházková byla ke mně otočená zády, přiložil jsem jí levou ruku na ústa, pravou rukou jsem jí chytil za ruku a žádal jsem ji, ať nekřičí, že jí neublížím, že chci peníze. Je možné, že se paní pokusila několikrát volat o pomoc, ale pak mi řekla, že křičet nebude. Pamatuji si, že mi dávala nějaké peníze z peněženky. Pak jsem ji žádal, kde má uložené další peníze. Když se vejde do toho bytu, tak po pravé straně byl pokoj, do kterého jsme přišli, a paní, myslím, že ze zásuvky, vyndala peníze. Když jsem jí peníze vzal, pamatuji si, že mně žádala o nějaké peníze, že žádné peníze už nemá, ale nejsem schopen přesně říct, jakou částku jsem paní nechával. Z bytu jsem pak utekl a dveře jsem za sebou zabouchl. Nevím, zda-li jsem v tomto případě paní odcizil klíče. Částka, kterou paní udává, by mohla odpovídat.“
Při hlavním líčení Ing Procházka shodně vypovídal, jako v přípravném řízení dne 13. 1. 2004.
Dotaz obhájce: V přípravném řízení na policii jste, pane Ing. Procházko, uvedl doslova: „Najednou chytil matku za ruku a za ústa, zřejmě aby nemohla křičet.“ To odpovídá takhle?
ANO.
Rozhodnutí Městského a Vrchního soudu je stejné: „…ji zezadu rukou zakryl ústa a druhou ji držel za ruku…“
K tomuto případu uvedu jen pár slov, protože výpověď pošk. Procházkové a svědka Ing. Procházky v podstatě stoprocentně odpovídá výpovědi, kterou jsem učinil já. A nejen to. Potvrzuje to i mou verzi, že jsem poškozené držel zezadu za ústa a za ruku, že jsem ani v ostatních případech neužíval nějaké masivní násilí, ale že jsem postupoval vždy stejně, jak už jsem naznačil. V této výpovědi, stejně jako u poškozené paní Suchanové, se neobjevuje žádné bití, škrcení, tykání nebo např. povalení na zem.