Temná cesta: Klára Slámová
Pozornost magazínu Šedá Zóna se nikdy nevyhýbala zajímavým, úspěšným osobnostem ženského pohlaví. JUDr. Klára Slámová, mladá mediálně známá advokátka, která získává jistou pozornost obhajováním těch nejkontroverznějších obviněných, navíc disponující blond vlasy a líbivou tváří, tedy z jeho hledáčku nemohla uniknout, stejně jako v případě mnoha jiných médií, jako je zejména feminismem prosycená "Ona" deníku DNES. Ačkoliv české právnické fakulty chrlí ročně tisíc právníků, právě Klára Slámová byla jednou z nemnoha těch úspěšných, kteří vykročili na cestu právního věhlasu a obecné známosti velmi výrazně. Jisté však je, že cena za tento úspěch může být časem vysoká a riziko je nemalé. Masoví vrazi, společností zavržení zločinci a nejvážnější průseráři... to vše je jejím denním chlebíčkem.
Čerstvý právník, který vyleze ze svojí alma mater, obvykle nemá na růžích ustláno. Konkurence je značná a ačkoliv je teoreticky slušně vybaven, jeho reálná pracovní výkonnost a přínos pro klienty nejsou příliš vysoké. Proto je třeba si, během práce na doktorátu, získat zkušenosti i praxi na pozici advokátního koncipienta, jakéhosi spolupracovníka advokáta, jemuž tento elév pomáhá s agendou případů ve smyslu řešení jednodušších problémů. Učí se, přičemž většina z těchto mladých lidí má v zásadě dále dvě možnosti: nechat se zaměstnat u nadnárodní korporace, nebo se vydat na nejistotu vlastní právní praxe. Ono se to nezdá, ale sehnat pořádné klienty-kavky, to není žádná legrace.
JUDr. Klára Slámová (1977) si ovšem vybrala poněkud odlišnou cestu. Cestu, která nabídla možnost vyniknout mezi masou právníků, ale zároveň nedílně znamenala setsakramentsky hluboké ponoření se do světa toho nejhoršího, co se dá v našem životě najít. Nikoliv již chudáci zločinci, co někde ukradli pár tisíc či zmlátili soka v lásce: toto jsou opravdové zločinecké špičky, včetně mnohanásobných vrahů, které ovšem nemají peníze na věhlasného Dr. Sokola. Za advokátní služby Slámové pak nemusí platit penězi, ale v jistém smyslu přirozenou mediální pozorností, nedílně se vázající s těmito případy, jako např. u Jiřího Kajínka, kterého Slámová taktéž zastupovala. V zásadě je však důležité, že i lidé, kteří ač společností odsouzeni a zavrženi, mají možnost se bránit za pomoci advokáta, který jim pomůže, což je klíč právního státu. Že z toho má Slámová mediální věhlas a pozornost, to je již její plus.
Jedno je jisté: tlak na Slámovou musí být děsivý. Její klient Jiří Kajínek je sice národem vnímán jako nějaký moderní "Robin Hood" a o jeho vině se neustále vedou spory, ale jak se obecně ví, velkou souvislost s jeho případem měli velmi vysocí policejní důstojníci, kteří prý měli celou akci "hodit" na nějakého obětního beránka. Sama Slámová tedy realisticky připouští ohrožení vlastního života, ale to není všechno: máme tu jejího klienta Johna Pacovského, který s otcem doslova popravil tři lidi, máme tu Zdeňka Vocáska, který byl ještě před Listopadem 1989 odsouzen k trestu smrti a jen nástup Havlovy "pravdy a lásky", která měla za cíl propuštění desetitisíců nebezpečných zločinců, ho zachránil před provazem; dnes si za pomoci Kláry Slámové snaží vymoci podmínečné propuštění, o které mohou požádat doživotně odsouzení zločinci po dvaceti letech trestu. Všichni tito zločinci měli svoje oběti, ty oběti měly příbuzné, kterým někdo vzal milované otce, bratry, syny... Jak vidno na případu dalšího Slámové klienta, Jiřího Pasovského (zavraždil nigerijského konzula poté, co přišel v tzv. nigerijském podvodu o všechny peníze), zoufalí lidé dělají náramně zoufalé věci: když někdo sejmul tvého příbuzného a jakási arogantně působící blondýna bude vinu vraha veřejně zpochybňovat, či ho dokonce dostane z krimu, nezatmí se ti před očima, neotevře se ti ta příslovečná "kudla v kapse"?
Není tedy divu, že tato teprve čerstvě třicetiletá žena stárne doslova před očima a její vzhled bohužel svědčí o krajně náročném životním stylu, s neustálou hrozbou rozličných průserů - od odposlechu telefonu (který je na 99% jistý, ačkoliv by měla být před takovými policejními praktikami jako advokátka chráněna), po neustálou hrozbu fyzické likvidace. Slámová totiž zastupuje, jak již bylo řečeno, nesmírně široké portfolio klientů - jak vrahy, kluky z Czechteku, co si stěžovali na neoprávněný policejní zásah, tak nejnověji podle médii i členy z organizace "Mladí národní demokraté" (označené médii jako neonacisty), které nebyla umožněna demonstrace v pražské židovské čtvrti, jelikož termín vyšel na nešťastný 10. listopad - výročí noci dlouhých nožů, "Kristallnacht" (židovský pogrom v Německu, listopad 1938).
Je jasné, že zastupovat před soudem neonacisty, to je trochu jiná káva, než případ právě Václava Šrouba z povězme opačného tábora (byl policií obviněn z organizování nelegální technoparty Czechtek 2005, proti kterému švestky zasáhly s nevídanou tvrdostí). Přestože lze naprosto souhlasit s právním postojem Slámové, že akce proti neonacistům v pražských Vysočanech byla nelegální (zcela bezdůvodné zadržení zcela pokojné skupiny osob, lustrování dokladů a zabavování věcí, které byly jejich osobním majetkem, nepodléhajícím jakémukoliv povolení či registraci), jisté je, že zastupování neonacistů bude mít značný dopad na široký veřejný odpor právě proti Slámové. Je vůbec udivující, že souhlasila s tímto případem - vždyť např. obecně známá neonacistická organizace Národní odpor se na svých stránkách chlubí tím, že jeho členové jsou v rapidní míře absolventi vysokých škol, mezi kterými nechybí ani práva. Je tedy nečekané, že právě Slámová vezme tento případ, navíc v souvislosti jejími blond vlasy, ztělesňujícími z pohledu typického českého vohnouta jakousi germánskou Valkýru.
Zcela přirozeně nyní bude veřejnost dost možná škatulkovat JUDr. Slámovou nikoliv jako "tu, co zastupovala Kajínka", ale "tu, co pomáhá náckům". A to se zdá krajně nepříznivé. Dokážeš si představit, že s touto nepřehlédnutelnou "morální skvrnou" udělá Klára Slámová ještě jednou tak dobrý výsledek, jako byla účast v parlamentních volbách 2006 a 3. místo "pod čarou"? Osobně mi toto její rozhodnutí přijde krajně nesprávné: možná se jako vždy řídila svými zásadami ve smyslu "kromě pedofilů a tyranů zvířat obhajuji kohokoliv" (viz rozhovory v DNES), ale muselo jí přece být jasné, že jakákoliv pomoc a podpora (ač legální, advokátská) extrémní pravici její mediální obraz musí znatelně poškodit. Zatímco nějaké vrahy málokdo řeší, pokud ti samozřejmě nepodříznou babičku, tak neonacisté, to je jiná káva. Přestože mnohým lidem jsou ideje neonacistů blízké a láká je možnost vlády tvrdé ruky zejména ve smyslu řešení problémů s menšinami a imigrací, společenské špičky stojí doslova v šiku proti krajní pravici.
Bude velmi zajímavé sledovat, jaký vliv bude mít tato causa na kariéru JUDr. Kláry Slámové. Lze s úspěchem pochybovat, že bude dál kladena za vzor jako mladá úspěšná žena a ještě někdy se objeví na stránkách MF DNES, která má německé vydavatele a ti se z pochopitelných důvodů jakýmkoliv spojením s krajní pravicí brání velmi důrazně. V každém případě Kláře Slámové není co závidět a jen málokdo by s ní měnil: být celebritkou se dá i mnohem bezpečněji. Možná bere svou práci opravdu vážně a chce lidem jako advokátka pomáhat, jisté však je, že v této práci těžko ve čtyři odpoledne odejdeš domů s čistou hlavou. Nejen infarkt zde ale hrozí: taktéž střela s dutou špičkou.
Vojta "Storky" Štorkán
12. listopadu 2007. www.sedazona.cz