Kauza Kamily Velikovské v pořadu Na vlastní oči
Žena zabila svého násilnického manžela
1.11.2006 TV Nova str. 1 20:55 Na vlastní oči
Radek JOHN, moderátor
--------------------
Zkušenost s domácím násilím má prý téměř čtyřicet procent českých žen. Až budete sledovat následující reportáž, budete se jistě ptát, proč spolu žijí dva lidé desítky let v naprosto perverzním vztahu, který oba ničí? Proč se proboha nerozejdou, když se navzájem tak strašně nenávidí, vždyť by se oběma ulevilo? Místo toho zažívají šílenější a šílenější peripetie vztahu, až dospějí ke zločinu.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Kdo procházel loni osmadvacátého května vpodvečer náhodně kolem tohoto tomu na okraji Zlína, mohl tu uvidět tři lidi - dvě ženy a jednoho muže, jak nakládají jakýsi objemný balík z této garáže do auta. Nikoho by asi nenapadlo, že v tom balíku je mrtvola. Mrtvý se jmenuje Pavel Velikovský a žil téměř dvacet let v tomto domku s manželkou Kamilou a dvěma dcerami. Právě Kamila teď pomáhá odstranit jeho tělo. Neuplynulo totiž ještě ani čtyřiadvacet hodin od chvíle, kdy ho zabila. Ještě netuší, že se tělo stejně nakonec najde, že ji o rok později odsoudí na osm let za vraždu. A už vůbec by ji nenapadlo, že ji budou zároveň oslavovat jako celebritu na podobných akcích, jako je tato. Hle, hrdinka, která trpěla pod manželem tyranem tak dlouho, až vzala spravedlnost do svých rukou.
účastnice akce pro boj proti domácímu násilí
--------------------
Vůbec jí neodsuzuju, protože se musela nějak bránit a jak jinak to udělat prostě. Musela si nějak zachránit svůj vlastní život, že jo. Já si myslím, že by neměla bejt asi odsouzená.
účastnice akce pro boj proti domácímu násilí
--------------------
Hlavně zachraňovala život svých děvčat, svojí budoucnost, a já jsem jí teda předně řekla, že jí blahopřeju, ne blahopřeju, ale že jí děkuju za to, že dostala takovou odvahu to říct a jít na veřejnost.
účastnice akce pro boj proti domácímu násilí
--------------------
Určitě ponaučení, jo, tak když přijde první facka, tak tomu příteli, chlapci říct čau a vůbec se s ním nebavit, protože jako vyhrabat se z toho je dost těžký a zářnej příklad je tady paní Kamila.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Tak co je? Oběť, nebo vražedkyně? Vzor, nebo vyvrhel? Anebo od všeho trochu?
Co to tady máte?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
To je košilka, kterou jsme dostali k manželství. Vlastně takové přání, když jsme se brali.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
A to jste byli ještě šťastný? Nebo ne?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
No, čekali jsme první dceru, takže asi ano.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
V roce 1985, kdy se Kamila s Pavlem seznámili, ještě nic nenasvědčovalo tomu, jak tragicky tenhle vztah jednou skončí. Tehdy devatenáctiletá Kamila sice přišla do jiného stavu s třiadvacetiletým Pavlem ještě před maturitou, ale pak už šlo všechno jak z telenovely. Na svět přichází starší dcera Renata, o rok a půl později mladší Veronika. Kamila se mění ve vzornou maminu, Pavel, povoláním obráběč kovu, v pečujícího otce. Nebo je to tak idylické jen navenek?
Kdy vás manžel poprvně uhodil?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Uhodil mě ve třetím měsíci těhotenství, takže vlastně měsíc před svatbou. A důvodem byl ten, že jsem vlastně nabídla olejovky, které tedy později jsem zjistila, že je nemá rád.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Jak jste to brala tenkrát?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Asi jsem si řekla, že je možná přepracovaný, utahaný, těžko říct.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Kdy jste pochopila, že je takovej?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Víceméně jsem to pochopila až, až trošičku pozdě. A to jsem pochopila až, když jsem vlastně nastoupila do svýho prvního zaměstnání, dá se říct.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Zlínský zubař, k němuž Kamila nastoupila jako sestra tři roky po svatbě, na ni dodnes vzpomíná v dobrém.
MUDr. Rudolf VAVROUŠKA, zubař - Zlín
--------------------
V té době já jsem Kamilu poznal jako velmi pracovitou, bystrou dívku a řekl bych jako ženu, která se o tu rodinu opravdu starala, byla na prvním místě, jo. Měl jsem pocit, že ta Kamila táhla tu rodinu, abych takhle řekl.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Ale i on už tehdy zaznamenal Pavlovu dominantní vlastnost - chorobnou žárlivost.
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Samozřejmě takové ty narážky stylem, jaké je to na zubním křesle, to potom už bylo takové na denním pořádku. Manžel tam opravdu přišel do ordinace a opravdu nechtěl, nechtěl, abych, abych byla zavřená celý den sama s mužem.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Že ji ze zaměstnání nakonec vrátí domů k dětem pod kontrolu manžela jeho chorobná žárlivost, o tom pochyb není. Stejně jako po fackách, kopancích, ponižování, které postupně registrují i známí, přátelé a sousedé.
Jana ŠOCHMANOVÁ
--------------------
Kvůli každé maličkosti vlastně dělal scény, bil ji a já nevím, no, třeba příklad vám řeknu. Když jsme ještě s manželem jsem jim hlídala tady děti, holky, tak oni přišli z kina a on ji začal bít a ona se začala balit, že jde k babičce, že prostě tam nebude s ním. Já jsem říkala, co se stalo. A ona říkala, že potkala v kině spolužáka, pozdravila ho, přišli domů a hrůza, protože on okamžitě, ano, co s ním máš, ty děcka nejsou moje, to máš určitě s ním a tak jako jo.
Petra HANDLOVÁ
--------------------
On byl schopný nás sledovat všude. Ona šla třeba ke mně a on objížděl náš blok autem, hlídal nás, když jsme si šly třeba na kafíčko tam kousíček, tak on nás odvezl, jo, nenechal jít auto, nic, ani peníze. Během toho večera volal snad dvacetkrát, a to byla, to jsme byly spolu hodinu. A vlastně pak jsme zjistily, když jsem šla třeba na toaletu, že vlastně on sedí venku.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Vy jako sousedka, jak jste vnímala ten vztah?
Marta VAKLAS
--------------------
Ten vztah, jako zpočátku mně přišel Pavel Velikovský jako inteligentní, chytrý, hodný člověk. A to se takto jednou přihodilo, že tady byl zrovna můj bratr na návštěvě i se švagrovou a slyšeli právě nějaké volání o pomoc, tak švagrová vyběhla k nim a viděla Kamču, jak jí Pavel topí ve vaně.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Jako přímo ji držel ve vaně hlavou?
Marta VAKLAS
--------------------
Držel jí ve vaně, tam jí držel, topil jí. No, myslím si, že kdyby tam tenkrát nepřišli, tak že by ji možná utopil.
Petra HANDLOVÁ
--------------------
Pořád to bylo čím dál intenzivnější. Ty modřiny byly častější. Když jsem sem přišla, tak Pavel říkal: "Vidíš, no, zas, zas byla někde opilá, tak, tak, tak má samou modřinu." Já říkám: "Pavle, nehrej to na mě, protože tady ty čtyři tvoje prsty poznám," a ten spodní pátý, kdyby mně ukázala ten palec, tak ten je tam taky.
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Na týrání nebo na ty facky nebo na cokoliv, na to si fakt člověk zvykne. To už vás potom ani nebolí, už se vám ani nedělají modřiny. Ale na to psychické, když, když vás někdo v noci skope z postele vyloženě, ty jsi vzdechla, řekni mi, s kým mě v tom snu podvádíš, tak já si opravdu nevzpomněla ani na toho Mela Gibsona, kterého obdivuju.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Proč od něj neutekla? Zeptá se asi na tomhle místě většina diváků. Stovky žen jsou přece doma terorizovány a neskončí vraždou. Zkusila to vůbec?
Jana ŠOCHMANOVÁ
--------------------
Ona si šla nahoru balit věci, že půjde jako k babičce s holkama a on utíkal za ní nahoru a shodil ji vlastně shora z těch schodů i s kufrem a začal jí tam dole kopat a ...
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Kdykoliv jsem řekla prostě jako, že se s ním rozvedu nebo že odejdu, tak tam byl už takový psychický nátlak víceméně přes, přes ty dcery, ano. Vždycky, dobře, rozvedeš se, ale ty se možná k rozvodu dostavíš na vozíku, dcery ti přejedu, dcery ti unesu, cokoliv.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Když nepomohl tchán, který se nakonec raději odstěhoval, proč se neobrátila na matku? Pravda, žije se svým druhem sto kilometrů daleko, ale třeba ba mohla něco udělat.
Milena SALVETOVÁ, matka Kamily
--------------------
My jsme tady jezdívali potom už čím dál méně, protože tady to dusno bylo opravdu cítit. A jednou jsme sem přijeli s manželem na Vánoce, dovezli jsme dárky, odvolal si dceru někde. Teď jsem ji hledala, kde je, protože holky tu zůstaly samy. Přišla jsem dolů do sklepa a on ji tam opět tloukl. Potom vyletěl za mnou nahoru, začal mi prostě nadávat, ať táhneme a jestli sem vlezem, že mně ukopne hlavu a vyhodil nás ven. Tak dva roky jsem, skoro dva roky jsem neměla, sem tam někdy jenom se poštěstilo, že mi někdy zavolala, že se jí podařilo urvat tu chviličku.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Máme se smířit s tím, že některé příběhy jsou prostě neodvratné? A směřují k osudovému konci jak řecká tragédie? Vždyť do osudné noci, kdy Kamila Velikovská stiskne spoušť a prostřelí svému muži mozek, zbývá ještě pár let. vyčerpala opravdu všechny možnosti, jak osud změnit?
Petra VITOUŠOVÁ, ředitelka Bílého kruhu bezpečí
--------------------
První útok fyzický, ať má jakoukoliv podobu, je tím posledním varováním, že bychom s tím něco měli dělat. Pokud totiž nic neudělají, tak dojde k bodu zlomu. A přestává být rozdíl mezi třetím, sedmým, třináctým, třicátým útokem.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Ano, tohle můžeme vyčítat Kamile jako chybu, že neodešla od manžela hned po první nebo druhé ráně. Ale kolik žen by to skutečně dokázalo, když je jim kolem dvaceti, mají dvě malé děti, jsou totálně na muži závislé a možná i naivně doufají, že se ještě změní? A co policie? Vždyť skryté drama, které probíhalo v tomto domě víc než dvacet let, probublávalo čím dál častěji napovrch novými a novými zraněními paní Velikovské. Zpočátku je skrývala, ale pak už ne.
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Později, když už vlastně jsem šla na úrazovku a měl službu ten samý lékař, tak řekl: "Paní, neříkejte mi, že tak hloupě padáte ze schodů. To já poznám." Takže opravdu už jsme, už to poslali i na tu policii. Potom jsme tedy se i odvážili volat městskou policii, jenomže jenom jeden jediný městský policajt mi řekl: "Já ho můžu zavřít, ale jenom na dvacet čtyři hodin."
Jana ŠOCHMANOVÁ
--------------------
Já jsem si myslela, že on jí zabije.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Jste si myslela, že on jí zabije?
Jana ŠOCHMANOVÁ
--------------------
Hm, protože on ji tak mlátil, že se, bych se nedivila, kdyby spadla někam na hlavu a bouchla se a bylo po ní nebo že by ji zastřelil, protože vím, že měl zbraň. Takže, že jí ohrožoval několikrát jako.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Nezapomeňme, že svět se mezitím změnil. Z Pavla se stal podnikatel. Firma, kterou si zřídil v domě, z něj sice milionáře neudělala, ale jeho podivné známosti z okruhu zlínských lehkých topných olejářů ještě zvýšily jeho moc nad Kamilou. Už ji nemusel sledovat sám, občas si najímal jiné. K fackám přibyly výhrůžky zbraní. Jednou po ní dokonce i vystřelil. Tenkrát ještě kulka naštěstí nikoho nezasáhla.
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Seděla jsem asi takhle předkloněná a vzhledem k tomu tedy, jako že jsem, jsem se naklonila dozadu, tak vlastně to prosvištělo jen tak do té zdi, takže ta kulka tam byla vidět ještě při rekonstrukci, když jsem se sem vracela.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Co řekli policajti?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
No, že se nic nestalo, že to byla špatná manipulace s legálně drženou zbraní.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Ten výstřel vypálený dva roky předtím, než v tomto pokoji zazní ty skutečně smrtící, je nesmírně důležitý z hlediska toho, co zkoumáme. Kdyby Kamila zastřelila manžela tehdy, nikdo by se jí příliš nedivil. Bezprostřední ohrožení bylo naprosto reálné. Proč čekala další dva roky? Sama na to odpovědět neumí.
Petra VITOUŠOVÁ, ředitelka Bílého kruhu bezpečí
--------------------
Ten člověk, který vám ubližuje, je blízký člověk a on není permanentně v té roli násilníka. Dneska je to násilník, ale zítra je to otec našich dětí, pozítří je to náš živitel a za týden to může být zase milenec.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Tohle možná platilo řadu let předtím. Ale teď už ne. Dcery mezitím odrostly, snaží se vypadnout z domu, jak to jde. Manželský život je v troskách. A Kamila vydělává dost na to, aby sama přežila. Pracuje v cestovce, dokonce jezdí do ciziny. I když opět pod kontrolou. Aby ji manžel pustil do USA, musí to zařídit tak, aby mohl jet také. Věří snad, že se vyvlékne ze škrtícího vodítka jinak? Třeba za pomoci muže, s nímž se potají stýká?
Vy jste nějak nepřemejšleli o tom, že byste spolu jako někam, začli znova, odtrhli se od něj a podobně?
Patrik
--------------------
Tak to samozřejmě přemýšleli, to i v plánu bylo, jo, jenomže vždycky to skončilo prostě na tom, že ona v podstatě nemůže odejít, nemůže ...
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Patrik je pravým protipólem Pavla. Milý, chápající a silný. Učí karate. Přesto se i on nakonec nechá zastrašit, když Pavel na vztah přijde.
Patrik
--------------------
Fyzickou likvidací, vybodáním očí, uřezáním přirození a v tomhle duchu neustále.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
A myslíte, že ty jeho výhrůžky byly reálný, že on opravdu tady měl takovou moc, anebo že to spíš byly takový jako výkřiky?
Patrik
--------------------
Hele, jestli jeho moc taková byla, to já nevím. Jestli toho byl schopen, tak já si myslím, že ano.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Jako by se vše vrátilo do starých kolejí. Ale Kamila už nehodlá být pasivní obětí. Další napadení už nahlásí. Policie stíhá Pavla za násilí proti skupině obyvatel, protože se připojí i dcery. Za to, že vše opět skončí ve ztracenu, nemůže tentokrát policie, ale sama Kamila.
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Cirka po dvou měsících jsem to obvinění stáhla z toho důvodu, že manžel jako tedy přistoupil, že mi opravdu podepíše rozvod, dohodneme si dělení majetku, dohodneme se na výživném. Všechno napsal, sepsal s tím, že ať to stáhnu, protože potom by mohl mít problém v podnikání. Je to možné, není to možné, nevím. Tenkrát jsem tomu věřila. Stáhla jsem to a ocitla jsem se v nemocnici znovu.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Lze jí vyčítat, že nechtěla pro manžela trest, ale jen od něj podepsat rozvod? Asi těžko. Lze jí vyčítat, že nevěřila po předchozích zkušenostech, že by vše proběhlo hladce a bez výbuchu? Každopádně začínal osudný květnový víkend. V pondělí mají přijet stěhováci, aby ji i dcery přestěhovali do chatičky, kterou mezitím starší dcera potají obstarala a zařídila. V pátek si Kamila přes známého sousedů půjčuje pistoli. Prý jen tak, pro jistotu, když manžel má tu svoji.
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Řekla jsem mu tedy jako, že na pondělí mám připravený ten stěhovací vůz, jestli se tedy můžeme normálně domluvit. Chvilku se o tom bavil, řekl mi: "Dobře, tak já tedy koupím víno a pobavíme se." Ale on potom zase přešel na to, že nás všechny postřílí, a to bylo asi v jedenáct hodin, kdy tedy jako začal opravdu zase opět fyzicky napadat a asi o půl jedné jsem mu řekla tedy: "Víš co, vždyť já se vlastně můžu bránit stejným metrem jako ty."
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Takže vy jste vytáhla taky. A kam jste jí dala?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
No, totiž já jsem jí položila vlastně na stolek a manžel si ji, se začal ptát, jestli je to, co to je, že jestli je to nějaká hračka nebo něco takového. Najednou měl manžel zbraň u hlavy a ...
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
On si ji jako dal k hlavě a vy jste udělala pak co teda nebo jak to spustilo?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
Já jsem samozřejmě to obešla, ten stolek a jsem mu říkala, jako že ať, ta neblázní a vzala, chtěla jsem mu to, tu zbraň vzít a vyšla ta rána.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
A co ta druhá?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
No, to je právě to, co nevím, jak se to mohlo stát.
účastník akce pro boj proti domácímu násilí
--------------------
A já paní Velikovský fandím a tak jsem se rozhodl napsat panu prezidentovi, už jsem to udělal a odeslal jsem mu otevřenej dopis se žádostí o udělení milosti a chtěl bych prostřednictvím televize Nova pana prezidenta, inženýra Václava Klause poprosit, aby tu milost si přečetl a aby ji udělil, protože ona si to zaslouží. Je to maminka dvou skvělejch a bezvadnejch dětí a já vás, pane prezidente, tímto vyzývám, abyste jí tu milost udělil. Děkuji, pane inženýre Václave Klausi, děkuji.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Deset měsíců strávila Kamila ve vazbě. A napsala tam dokonce o svém životě knihu. U krajského soudu zatím dostala osm let. Ale řada lidí se domnívá, že trest je nezasloužený na to, co prožila a proč střílela, že není vražedkyně, nýbrž oběť, která se dokázala vzepřít. Ale je tady důvod k obdivu?
JUDr. Jaroslav KUBEŠA, krajský státní zástupce - Brno
--------------------
Ta situace se dala řešit jiným způsobem. Mohla odejít, nepochybně nemuselo dojít k takovému jednání, ke kterému došlo, když si předem opatřila zbraň a svým způsobem to svědčí pro to všechno, že se manžela chtěla zbavit tou násilnou cestou, což i učinila.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Proč státní zástupce považuje Kamilu za úkladnou vražedkyni a požadoval pro ni dokonce dvanáct let vězení? Dnes je z nich sice jen osm let, ale rozsudek ještě není pravomocný. Kamila se odvolala k vrchnímu soudu a právě o výši trestu se dnes hraje. Pojďme se podívat na mechaniku vraždy. Běžnému činu, kdy žena při krájení chleba propíchne manžela, který ji napadá a zhroucená se jde na policii udat, opravdu neodpovídá. Kamila se po činu nešla přiznat, šla hledat pomoc k sousedům, manželům Krůčkovým. Není jasné, zda přemluvila ona je nebo oni ji, aby se vrátili do domu a začali zahlazovat stopy.
Halo.
Krůčkovi se dnes s nikým nebaví. Dokonce ani po telefonu.
osoba
--------------------
Prosím.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Dobrý den, tady Klíma, televize Nova, pořad Na vlastní oči. Paní Krůčková, já jsem se chtěl ... Halo, halo.
JUDr. Jaroslav KUBEŠA, krajský státní zástupce - Brno
--------------------
Ona uvádí, že ta iniciace byla ze strany sousedů, naopak sousedé říkají, že ona je iniciovala, že je požádala o to, aby ji prostě byla nějakým způsobem poskytnuta pomoc ze strany těchto sousedů.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Společně se Krůčkovi s Kamilou vrací do domu, aby odstranili stopy i mrtvé tělo. Celou dobu Kamila aktivně spolupracuje. Pomáhá vyřezat zakrvácený koberec, vysekat parkety nasáklé krví. Jen na odvozu těla se nepodílí.
JUDr. Jaroslav KUBEŠA, krajský státní zástupce - Brno
--------------------
Mělo být vhozeno do lomu a do zatopeného lomu tedy. Nicméně na místě se nacházeli v tu dobu rybáři, takže si tohle rozmysleli a tělo následně odvezli zpět.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Karel Krůček ale zná dva místní bezdomovce, kteří bydlí v chatrči na okraji Zlína.
JUDr. Jaroslav KUBEŠA, krajský státní zástupce - Brno
--------------------
A ty s tělem naložili tím způsobem, že přestože přislíbili tedy tělo zakopat, jen zanechali týden na odlehlém místě.
Jiří CHALOUPKA, bezdomovec
--------------------
Támhle to, leželo tady.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Jo, čili sem jste ho odvezli ten první den.
Jiří CHALOUPKA, bezdomovec
--------------------
Jo, to bylo ve vaně ...
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
A tady jste ho nechali jak dlouho?
Jiří CHALOUPKA, bezdomovec
--------------------
Tak možná týden, no.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Týden.
Jiří CHALOUPKA, bezdomovec
--------------------
Týden, týden.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
A pak jste ho vezli dál?
Jiří CHALOUPKA, bezdomovec
--------------------
Jo, jo.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Za jak dlouho ho našli pod tím ...?
Jiří CHALOUPKA, bezdomovec
--------------------
Za čtrnáct dní.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Za čtrnáct dní?
Jiří CHALOUPKA, bezdomovec
--------------------
Za čtrnáct dní, no, za čtrnáct dní, no.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
A ono jim trvalo nějak dlouho, než zjistili ...?
Jiří CHALOUPKA, bezdomovec
--------------------
Ne, on smrděl jak prase, vole.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Jo.
Nejsilnějším argumentem pro obžalobu ovšem jsou tyto fotografie z rekonstrukce. Dráha střel, které se nikdy nenašly, protože zmizely spolu s vytrhanými parketami, musela nutně směřovat šikmo dolů, takže podle státního zástupce manžel v té době v křesle už spal.
JUDr. Jaroslav KUBEŠA, krajský státní zástupce - Brno
--------------------
Já se spíše přikláním k té verzi, že bylo s tím jednáním kalkulováno, že prostě při vyhrocené situaci měla tu zbraň připravenou a svědčí pro to jednak dva výstřely, potom následné to odklízení těch stop, vlastně matení i policie, kdy uváděla různé důvody, proč není manžel přítomen, že má být v zahraničí a podobně. Nepochybně v tuhle dobu mohla jednoznačně uvést, že byla, že byla psychicky týrána a podobně a bylo by k tomu výrazně přihlédnuto jako k polehčující okolnosti. Ona naopak odklízí za pomoci sousedů stopy a lže vlastně ohledně možného pobytu zavražděného.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Paní Velikovská vydala knížku vlastně, dneska je symbolizována jako taková ta velká oběť domácího násilí. Zároveň ale někoho zabila. Co pak teda převažuje? Vykupuje ten čin to násilí nebo jak to má bejt podle vás?
Petra HANDLOVÁ
--------------------
Já si myslím, že ona už si odseděla, když to řeknu, v uvozovkách, dvacet let, protože to bylo dvacet let opravdu týrání, opravdu jenom bitky, urážky, ponižování. To bylo zoufalství a konečná tečka a myslím si, že kdyby to nebylo tak, tak se to stane naopak.
Marta VAKLAS
--------------------
Podle mě to bylo kdo s koho, že buď ona, nebo on. Možná, kdyby to nedopadlo tak, dopadne to jinak. Jako není to východisko někoho zabít, ale asi se musela cítit strašně.
Josef KLÍMA, redaktor
--------------------
Kdo je pachatel a kdo oběť v tomhle příběhu? To je otázka, na kterou si musí najít každý svou odpověď sám. Každopádně potrestáni jsou dnes oba. Pavel, protože je mrtvý, a Kamila, protože jí hrozí roky vězení. Za co? Přece za to, že spolu vydrželi tak dlouho.
Jak se to odrazí na svědomí? Nebo máte čistý svědomí?
Kamila VELIKOVSKÁ
--------------------
No, čistý svědomí, já nevím, já jsem si vždycky totiž strašně přála, aby, aby už mě můj manžel konečně zabil a já měla už klid a pokoj, takže já jsem asi se k tomu svědomí do dnešního dne nějak nedopracovala.
Komentáře
Přehled komentářů
Domácí násilí je bohužel v poslední době značně rozšířené, za mého dětství (před 60 lety) toho tolik nebylo (nejen proto, že se o něm nepsalo, ale ani v okolí jsme neznali žádnou rodinu, kde by k něčemu podobnému docházelo).
Paní Velikovské fandím a myslím, že kdyby nevystřelila ona jako první, dopadla by stejně jako Simona Monyová nebo Irena Neffová. Tady to byl boj kdo s koho a to pak jdou ohledy stranou, zvlášť po tolika letech týrání.
Sama jsem prožila dlouhá léta v nerovném manželství, kde nešlo ani tolik o fyzické násilí, jako o násilí psychické a ekonomické (dcera to málem zaplatila životem). Situaci jsem ovšem řešila trochu jinak - rozvodem to nešlo, tak jsem si prostě musela nějak poradit, abych i s dětmi vyvázla bez úhony.
Teď se raduju z vnoučat a jsem ráda, že už to je všechno za mnou
Paní Velikovská měla smůlu, že se jí ani rodiče nezastali, což je to nejhorší, co může být, když za sebou člověk nemá někoho blízkého. Sama jsem to zažila, můj táta zemřel pár měsíců poté, co jsem se vdala a moje máma o mých problémech nechtěla nic slyšet a dokonce mi vyhrožovala, že když se budu rozvádět, půjde k soudu svědčit proti mně. Nerada na tu dobu vzpomínám ...
Ať se Kamile Velikovské dobře daří :-)))
Hluboká lítost
Pavlína, 10. 10. 2015 11:11Čtu knihu p.Velikovské podruhé.Vůbec nemůžu pochopit,jak to mohla těch 20 let vydržet.Mám kamarádku,která prošla něčím podobným.Trvalo to asi 3 roky.Do té doby celkem v pohodě manželství.Taky měla pistoli u hlavy a taky stáhla obvinění.Bylo to čím dál horší a na konec s pomocí všech kamarádek i rodičů se ho podařilo zavřít do vězení za domácí násilí.Jen tak se od sebe mohli odtrhnout.Nechápu,proč p.Velikovské nikdo nepomohl.Nevím, jestli v té době už bylo nějaké centrum pro oběti domácího násilí ve Zlíně.Ale určitě by se to dalo řešit.Ovšem to je akorát kdyby..........Chtěla bych vědět,jak Žije p.Velikovská dnes.Je to čistě a upřímně z toho důvodu,že jsem se asi až moc vžila do tohoto pravdivého boje na život a na smrt.........jestli to tak můžu napsat.Jsem z Otrokovic a kdyby to náhodou četla p.Velikovská a mohla mě odepsat jenom jak se má ona i dcery,jestli mají ještě Rodynku a jestli už má práci.Srašně by se mi ulevilo,že už to má za sebou.Upřímně děkuji.
Hluboká poklona
Jiří, 17. 2. 2012 21:49Rád bych osobně vyjádřil hlubokou poklonu paní Kamile po shlednutí 13 komnaty a myslím si, že tato paní by mněla dostat řád odvahy a ne kriminál. Byl bych rád, kdyby mně kontaktovala na email kerberjiri@klikni.cz a rád bych ji pozval na kafe. P.S. Není to rande!!!
Oběť
Klára, 12. 3. 2011 19:34Nechápu, jak může někdo za dvacet let utrpení do vězení! Pokud jsem pochopila správně, pistoli si opatřila, protože se bála manžela, který vlastnil zbrojní pas. Nevím jak to mohla vydržet, patří ji můj obrovský obdiv. Za tolik let jí někteří nepřejou ani toho milence.Když jsem četla její knihu, neudržela jsem slzy....je upřímně napsaná, a proto ji nebudu zpochybňovat
Podpora
Linda, 6. 5. 2011 15:45Je mi 17 a domácí násilí už mám za sebou.. Nevlastní otec mou matku tloukl jako psa i přesto, že chodila samá modřina, nikdo jí nepomohl. Na policii klečela s lékařskou zprávou(měla naražená žebra) a prosila je, ať jí pomůžou. Odbověď byla : je nám líto, nejsou důkazy... A mamka se rozbrečela a řekla: To mě má zabít aby jste něco dělali? Policista se neparně usmál...Pamatuju si všechno moc dobře, den co den jsem tomu přihlžela a coby 8 letá holka jsem moc dělat nemohla a táhlo se to až do mejch 13. Takže i kdyby to paní Kamila udělala úmyslně, vůbec bych se nedivila. Ten člověk byl tyran a osatní by jí měli ještě poděkovat, že se ho zbavila. Nezasloužil si nic jinýho.Kdo nezažije, nemůže nic tvdit. Četla jsem obě knížky a že tu každej máte námitku jakože proč čekala, proč nebyla tak dobrá matka a neodešla s dětma pryč? Důvod? Strach!!! Vim co to je. A že řešíte jaká je vazba.. Myslete trochu, ve vazbě to všechno funguje trochu jinak než v lochu. To už je kriminál, tam už sedíte za něco. Ve vazbě nejste ještě nic, jen čekáte. Proto se tam chovaj jako k člověku. Celej tenhle příběh, co byl sepsán do dvou knih není ani trochu idealizován, je to život ženy, která se nebála jít s něčím takovým ven. Takže Kamilko, pokud někdy budete číst tyto řádky, držte se a věřte, že většina žen stojí za vámi. Ničeho nelitujte a užívejte toho co bude Máte rodinu, kráné dcery a podporu ve známých i neznámých lidech. Držím vám palečky ;)
oběť domácího násilí
Martina, 8. 7. 2010 22:02Kamilku jsem znala osobně, nevím vůbec, jak mohla vydržet 20 let takové šílenosti, jaké předvedl Pavel při jedné naší návštěvě, když Renatce bylo 5 let a my s manželem jsme ji přišli popřát i s naší dcerou k narozeninám. Sotva přišel domů, nám oznámil, že v tom domě nemáme co dělat, i když dobře věděl, že má Renatka narozeniny.Začal úplně bláznit, nadávat a dárek, který jsme ji přinesli/Barbinku, dovezenou ze Švýcarska, protože tenkrát tady ještě nebyly/ vzal a vyhodil z okna, že nic takového nepotřebuje, prý si hrát nemusí.Pak začal bít Renatku, za to, že si dárek od nás vzala a Kamilu chytl za vlasy a táhnul za ty vlasy až ke schodům, ze kterých ji shodil.Manžel se tenkrát neovládnul, chtěl ho uhodit a on na nás vytáhl svoji zbraň.To bylo naposled, co jsme Kamču viděli, protože pak už to nešlo.Vyhrožoval nám, že pokud se k ní přiblížíme, zabije i naše dítě.Bylo to normální, nemocné hovado, které si nic jiného nezasloužilo.
je nevinná
Dada, 7. 8. 2009 23:49Nikdo ji nemůže odsuzovat, když neznal to pozadí.Byl to moc nemocný člověk, který působil navenek jako uvědomělý, slušný občan a doma se choval jako zvíře.Byla jsem na návštěvě u Kamily jednou a vícekrát bych tam nešla.Chtěl mne prohodit oknem za to, že jsem přišla za holkama, fakt hnusné psycho, možná, kdyby se léčil, jak mu Kamča radila, tak by se to nestalo
PROSIM O MILOS
FENESOVA TEREZIE, 7. 5. 2009 11:00PANE PREZIDENTE PROSIM VAO O MILOST MOJEHO PŘITELE DAVIDA ŠILLERA JE VEVIKONU TRESTU ZA TITO PALAGRAFI \250B ODST.1-3 TR.ZAKON PALAGRAFU 250 ODST 1. 3 247 OST 2 TR.Ř. TAK VAS ŽADAM O MILOST ŽIJU PODNAJMU PLATIM 1000 TISIC ZA PODNAJEM MAME SPOLU 4 DETI NEZVLADEM TO JSEM HODNE NEMOCNA I CERA TAK VAS PROSIM O MILOST MOJE ADRESA TEREZIE FENESOVA BERKI Z DUBR 79 DACICE 38001 PROSIM VSA O OPPAVRT MOC VAS ZADAM BERTE PROSIM OHLEDI NA DETI PREDEM DEKUJU
Lze pochopit, ale ne odpustit
Bartalmission, 29. 3. 2009 9:51Václav Havel by milost paní Velikovské určitě dal, Václav Klaus však s milostmi více šetří. Já osobně bych byl pro udělení milosti takovým ženám, které byly dlouhodobě týrány a potom zabily manžela v náhlém zkratu, třeba kuchyňským nožem, který byl náhle a nahodile po ruce. Takový případ se v minulosti stal: manžel roky týral a ponižoval ženu, která to jednou prostě už nevydržela, popadla z kuchyňské linky kuchyňský nůž a manžela bodla. A bodla ho dobře. Byl na místě mrtev. Taková žena si zaslouží presidentskou milost. Právě kvůli takovým případům je institut presidentské milosti v Ústavě ČR zakotven. Ale pokud si byť dlouhodobě týraná, ale děti účinně nechránící žena opatří milence jako kompenzaci, potom si opatří i zbraň, kterou tyrana usmrtí a ještě si vyžádá komplicitu sousedů k odstranění těla, tam to, myslím, na milost není. Je to přece jen vražedkyně promyšleně jednající a těch 8 let odnětí svobody jí právem náleží. Alespoň může přemýšlet o tom, že dlouhodobě ničila dcerkám dětství, ale na svoje potěšení s milencem myslet stačila.
Týraná jistě, vražedkyně bez pochyby
Ivuška, 1. 11. 2008 23:30Právě dočítám její první knížku (ze školních důvodů), do půlky to bylo zajímavý, tak jako každý neštěstí, který někdo ukáže světu. Popis vazby, denní uklízení v další části mě už tolik nebere. Pozastavuji se nad tím, že třeba zmíněné DVA výstřely z knihy jaksi vypadly, i jak odstranila tělo. Dle článků druhý výstřel nikdy nevysvětlila. Tak jako spousta dalších věcí nesedí. Překvapuje mne, když už se rozhodla podat zprávu světu, zrovna okolnosti samotné vraždy by měla asi víc vysvětlit než na pár stranách z docela tlusté knihy, ledaže má co zamlčet, že?. Prý nenašla sílu se manželovi vzepřít, ale našla sílu ho zastřelit? Zvláštní a pravda rychlé a konečné řešení. Kniha je napsána tak, aby nebylo vrháno špatné světlo na nikoho jiného, než na manžela (všimněte si). Milující děti (přestože sama uvádí, že v době, kdy byla po roce propuštěna z vazby, tak jí dcera nedokázala ani odepsat SMS, kdy se vrátí domů), matka s přítelem, který za ní stojí (přestože 20 let jí nedokázali pomoci), kromě jídla a prohlídek relativně snesitelná vazba. Z dalšího popisu života je sice patrné, že byla týrána a omezována, ale přesto si chytře dokázala zařídit mnoho věcí - milence, hodiny němčiny, práci, při které cestovala. Tedy relativní volnost. Proč tedy v tomto období nevzala děti, když doma jí nic nedrželo (s matkou se stejně kvůli manželovi nevídala, a kamarádky zjevně také moc ne) a neodstěhovala se, třeba i do ciziny. Už kvůli holčičkám, které manžel také týral, psychicky zejména. Nevěřím, že žena, která je schopná a řekněme-chytrá (při tom zlém co doma měla) najít si prostor jak realizovat své zájmy, byla na muži natolik závislá, že by od něj nedokázala odejít. V knize je vylíčena obrovská láska k dcerám, velmi ideologicky, snaží se říct všem, zabila jsem, ale jsem dobrá máma. Jenže je dobrá máma, až když je ve vězení a co předtím? Opět musím říct, že by mělo být bráno v potaz, že děti také trpěli, řekněme si upřímně, neměla by jako matka zakročit mnohem dřív?. Hezké dětství jim nevrátí. Neodpírám jí peklo, kterým si prošla. Na světě je tolik žen, které takto trpí. Zaslouží si lítost, bohužel co by k tomu řekl manžel jako druhá strana, to se už nikdo nedozví. Chválím strategický tah vydat knihu, která naznačí,ale v žádném případě nevysvětlí.
Nevím
čitatelka, 7. 1. 2008 14:50Sorry, ale na mě to působí spíš jako naplánovaná akce. Je možné, že k týrání docházelo, ale pokud někoho zabijete v sebeobraně nebo afektu nemáte dopředu nechystanou zbraň....
Po zásluze
Irvin, 26. 12. 2007 21:26
Týral až dotýral a po zásluze dostal kulku!!!!!!!!!
Chudák ženská a děti též!
Domácí násilí
Věra, 3. 11. 2015 20:13