Vlaštovčí let
Není lehké vyjádřit slovy svou náladu,
nepomůže ani to, že fantazii meze nekladu.
Chybami se člověk učí a některé tak velké jsou,
že spoustu let Ti do neznáma odnesou.
Kloužeme po zamrzlé hladině svého osudu,
nikdo nemůže říct "ne, já nikdy chybovat nebudu".
Lehké je napsat: Zbožňuji, když vzduch deštěm voní,
proč ale je tak těžké vložit na papír myšlenky,
které se mi v hlavě honí.
Mrtvá vlaštovka už nikdy neroztáhne křídla,
aby vzduch rozvířil její let,
stejně tak nikdo nedokáže k lepšímu změnit svět.
Jak praví klasik "doba je zlá" a my jsme dítka své doby,
to se pak nikdo nesmí divit, že ta dítka kurevsky zlobí.
Krásná báseň!
Patricie, 21. 4. 2010 17:59