Případ první: OD KRONE
- Tímto případem to vše začalo aneb jak se stát z touhy po penězích, dobrodružství a pro obdiv kompliců ze dne na den loupežným vrahem.
- První verze této události ve výpovědi pro policii nebyla pravdivá, protože jsem se snažil minimalizovat svůj podíl na usmrcení vrátného (strážného).
- Ani druhá verze výpovědi o této události pro policii, a která byla i prezentována u soudu, není pravdivá, má výpověď byla změněna po dohodě s policií (vyšetřovatelem) tak, aby vyhovovala jejich vyšetřovací linii a tak do toho mohl být zapleten ještě další člověk jako údajný organizátor (Ivan V.), stojící v pozadí, bez důkazů, pouze tvrzení proti tvrzení, bohužel jsem uvěřil policii, že mi to pomůže a tuto verzi jsem potvrdil.
- Tedy to, co následuje, je pravdivá verze události OD KRONE z léta 1993.
- Provedli to tři lidé, já, Roman P. a Jiří Š. O existenci čtvrtého člověka, který by do toho byl nějak zapleten, jsem nic nevěděl tenkrát a nevím dodnes.
- Osudové léto 1993, kdy mi jeden kamarád od nás (Roman P.), který pracoval u bezpečnostní agentury, střežící i OD KRONE nabídl, zda bych si chtěl vydělat 200 000 kč, což mi v té době připadalo jako hodně velká částka.
- Na dotaz, o co jde, mi bylo vysvětleno, že se budu jen tak okrajově účastnit (pomáhat) u loupežného přepadení OD KRONE.
- Komplic, třetí osoba, kterou jsem tenkrát neznal (Jiří Š.), tam měl jít se mnou s tím, že ten se „postará“ o strážného, jak, to prý není má starost, tenkrát jsem ani nevěděl, že i on pracuje u oné bezpečnostní agentury (to jsem zjistil až na místě), nevěděl jsem tedy předem, zda je to nějak domluvené, či nikoliv.
- Na druhou stranu mi do toho vlastně ani nic nebylo, já měl za úkol pouze vzít klíče, odblokovat alarm, dojít do druhého patra, vybrat v pokladní místnosti trezor a vrátit se s penězi.
- Původně jsem se vůbec žádného násilí účastnit neměl a za tuto „asistenci“, ať to zní jakkoliv, se mi zdálo riziko i odměna přijatelné.
- V den plánovaného přepadení, respektive večer, na parkovišti v obci Tuklaty, jsme se já a Roman P. převlékli do uniforem jejich bezp. agentury, Jiří Š. přistoupil někde na okraji Prahy, již oblečený v uniformě.
- Až na místě Roman P. předal Jiřímu Š. nějaké „pomůcky“, nějaké lanko s držátky, tonfu a nějaký bodák s rukojetí.
- I já jsem měl u sebe tonfu (standardní výzbroj strážných bezp. agentury) a v kapse motýlkový nůž (bylo mi řečeno, že klíče k trezoru budou zamčené v sáčku) a tužkovou svítilnu.
- Když jsme na místě já a Jiří Š., tedy u zadního vchodu OD KRONE zazvonili a strážný nám přišel otevřít, zjistil jsem, že se Jiří Š. se strážným dokonce osobně zná a z chování strážného bylo patrné, že do celé věci zasvěcen není.
- Třetí komplic, Roman P., s námi vůbec nešel, zůstal na parkovišti u auta, pasoval se do role organizátora a evidentně se do toho chtěl namočit co nejméně.
- Teď už bylo vlastně jasné, jak se má komplic o strážného „postarat“, to už mě docela vyděsilo, ale ještě pořád jsem se uklidňoval tím, že se mě to netýká, já jdu přece „jen“ vyzvednout peníze.
- Ano, byl to ode mě bezcitný alibismus, ale touha po penězích a nezklamat před komplici byla tenkrát větší než prvotní strach.
- Ve vrátnici OD KRONE Jiří Š. požádal strážného, aby nás pustil do nějaké služební místnosti (asi šatny) bezp. agentury někde v patře, strážný souhlasil a sedl si ke stolu, aby zapsal naší návštěvu.
- Oba jsme stáli za ním, Jiří Š. vzal do ruky tonfu a naznačil s ní úder směrem ke strážnému, tušil jsem, co bude následovat.
- K mému překvapení mi ale najednou tu tonfu strčil do ruky a gestem i očima mě vybídl, abych strážného udeřil já.
- Hlavou mi prolétlo: „Sakra, co teď, chce, abych se do toho namočil, to jsme si nedomluvili“, bohužel opět zvítězila má touha po penězích a nezklamat komplice (hlavně nebýt za sraba).
- Asi jsem si řekl něco o tom, že to komplicům nesmím zkazit, a že tedy pro ty peníze prostě budu muset udělat trochu víc, „jen“ toho strážného prostě praštím do hlavy, on ztratí vědomí, tak jak jsem to snad už stokrát viděl ve filmech a dál už to zase půjde podle plánu.
- Jak jsem si řekl, tak jsem bohužel i udělal a strážného jsem udeřil zezadu tonfou do hlavy.
- Ono to ale potom vůbec nebylo jako ve filmu, strážný vůbec neztratil vědomí, naopak začal velice hlasitě křičet, hned mu i došlo, co se děje a sáhl do podpaž. Pouzdra pro pistoli a dokonce se mu ji i podařilo vytáhnout.
- Najednou mi došlo, že jsme překročili hranici, kdy už není cesty zpět, křičící strážný, vedle plný barák lidí a pistole v jeho ruce, to bylo jako zlý sen, cítil jsem, jak mě zaplavuje strach a panika.
- V ten okamžik jsem nevěděl, co dál, pak mě ale ovládla myšlenka na to hlavně mu vzít tu zbraň a umlčet ten křik, ten křik a ta pistole, nic jiného mě v tu chvíli nezajímalo.
- Komplic Jiří Š. na tom musel být podobně, mezitím se už totiž na strážného vrhl a něčím do něj bodal.
- V té touze strážného rychle umlčet jsem se k Jiřímu Š. připojil, bodl jsem svým nožem strážného několikrát do krku a podařilo se mi i vytrhnout mu z ruky pistoli, kterou jsem ho ještě několikrát udeřil do hlavy.
- Odehrálo se to vše strašně rychle, v jedné chvíli strážný křičel a sahal po zbrani a najednou byl zticha, ležel na zemi a všude kolem byla krev.
- Byl jsem v šoku a roztřesený, ale Jiří Š. mě vrátil do reality, ať prý koukám dojít pro ty peníze.
- Vzal jsem tedy sáček s klíči, rozřízl ho a vzal klíče, nůž nechal ležet ve vrátnici a běžel do místnosti, které se říkalo pokladna.
- Odemkl jsem celkem bez problémů místnost i trezor uvnitř a nasypal sáčky s penězi do velké khaki tašky, kterou jsem měl sebou pod bundou.
- Když jsem se s penězi vrátil zpět do vrátnice, našel jsem Jiřího Š., jak se sklání nad strážným a ještě mu mým nožem, který jsem tam nechal, řeže tepny na zápěstí.
- Následně jsme posbírali své věci včetně strážného pistole, vzaly tašku s penězi, zamkli vrátnici a odešli do vedlejší ulice, kde čekal Roman P. v autě.
- Naložili jsme peníze a nasedli do auta. Komplic Roman P. se zeptal na strážného a Jiří Š. mu odpověděl, něco jako že tam zůstal a víc jsme se o tom nebavili.
- Jiří Š. opět vystoupil někde na okraji Prahy a já s Romanem P. jsme pokračovali do obce Tuklaty, kde jsme se na parkovišti zpět převlékli z uniforem bezp. agentury.
- Roman P. mi řekl, že mi druhý den přiveze slíbené peníze.
- Druhý den přijel, ale peníze ještě nedovezl, přivezl věci na likvidaci, kalhoty od krve, sáčky od peněz, společně jsme vše zapálili u nás na zahradě.
- Kovové zbytky (řetízky a zámky ze sáčků) jsem večer pro jistotu hodil do rybníku nedaleko od nás, ještě jsem tam hned v noci po loupeži hodil i pistoli strážného, ani nevím, proč jsme ji vůbec brali sebou.
- Další den už přivezl Roman P. slíbených 200 000 korun s tím, že se nějaký čas nebudeme raději stýkat.
- Do té doby jsem nic podobného nezažil a následky to mělo, psychika pracovala a tak jsem většinu těch peněz doslova prochlastal, asi abych na to zapomněl nebo se s tím díky alkoholu nějak vyrovnal.
Komentáře
Přehled komentářů
Čus Míšo. To sem já Peťa. Vypadá to na případ "jak slepý k houslím přišel":-) Docela by mě zajímalo jak na ně přišli. Možná to je v dalších textech ale ty du číst až teď. Jinak je to profesionálně udělaný Blog:-)
Re: Jak na to přišli?
arytmika, 6. 10. 2017 0:16Jak slepý k houslím? Tak to ale také časovaná bomba:)
Honzovi:
Oto skrze Lady Draculeu, 13. 8. 2007 11:45Já se trápil, že jsem svým přiznáním položil i toho komplice, o kterém píše a teď se dovím, že mu mám ještě rozbít hubu. Je sice pravda, že mě do OD KRONE navezl Roman P., ale je to především moje blbost, mohl jsem to odmítnout, ale neudělal jsem to, bylo to moc velké lákadlo, ty slíbené peníze, za roli, kterou jsem tam měl původně sehrát. Je to od toho Honzy hezké, že si cení toho, že jsem to napsal, ale jinak ho nepotěším, Roman Procházka už je nějaký čas venku z vězení, pustili ho na podmínečné propuštění, ale prý se motá pořád kolem Valdic, snad tam prý má někde práci u zaměstnavatele z věznice.
Re: Honzovi:
arytmika, 6. 10. 2017 0:14Já hlavně nechápu, jaktože nedostal doživotí i Vrábel, to byla podle největší a nejnebezpečnější svině. A ne že byla, ale je. Tomu opravdu nerozumím.
Pro Bruna
Autorka M., 22. 7. 2008 21:31
Ahoj,
já jsem s Otou v kontaktu a jistě mu Váš vzkaz předám. On samozřejmě dnes už ví, že ty lidi zabít nemusel, napsal pozůstalým omluvný dopis, který naleznete rovněž na těchto stránkách. Jistě, takový čin se svým způsobem omluvit nedá a hlavně - nejde vzít zpět. I tohle Oto přece ví. Kdyby měl možnost tohle všechno změnit, věřím tomu, že by to udělal.
Re: Pro Bruna
arytmika, 6. 10. 2017 0:11NO nekecej, on už fakt dneska ví, že vraždit nemusel?? No tak to můžeme být v klidu, když už k tomu došel :)))). Otovi přesto vše fandím, a pokud to myslí upřímně, přeji mu i ještě kousek svobody, ale komentáře tobě podobných, jsou masakr:)))
básnička
radim, 17. 12. 2014 10:14ahoj oto videl jsem asi desekrat tvuj pribeh ...a v celku se mi líbil...myslím v to smyslu jak jste žili jako malý kluci..to jak jsi zabíjel lidi mě samozrejme prijemné není...ale presne vim o cem mluvis když te stahli kamaradi a vidina penez...mel jsem obdobny pribeh jako ty akorat s tim rozdilem ze jsem nezabíjel lidi,ale kradl jsem auta.-)) a tak jako ty tak i ja jsem dostal nejvetsi trest ze vsech komplicu...nemuzu samozrejme srovnavat 5 let kriminalu s dozivotím..co mas ty...ale je to v podstate to same,preju ti aby te pustili protoze ti opravdove verím že teď toho všeho lituješ...tak jak jsi popisoval v dopisech...preju hodne štěstí a přiští rok to bude 20 let tak doufám že tě pustí....tak jak v té tvojí básničce....semnou je to v ažúru už nemám ani cenzúru...po novém roce odvolačka pak odkroutit dvacítku už bude hračka...
Re: básnička
arytmika, 6. 10. 2017 0:03Radime a myslíš, že to stačí? že lituje? to stáhnutí partou je u vás třeba stejný, ale byl bys ty schopnej zabít? A i kdyby to "stahnutí" partou bylo tak silný, že zabije, jak si vysvetliš těch 90 bodných ran? Není to už magorie? Já znám Otu osobně (z té lepší stránky) a také mu přeju svobodu, ale nedokážu říct, že je to to správné....
oto?
arytmika, 5. 10. 2017 23:56
Teď už bylo vlastně jasné, jak se má komplic o strážného „postarat“, to už mě docela vyděsilo, ale ještě pořád jsem se uklidňoval tím, že se mě to netýká, já jdu přece „jen“ vyzvednout peníze.------Oto chci se zeptat, když byla tvá role původně takováto, jak došlo k tomu, že měl vrátný přes 90 bodných ran, to už přece nemá nic společného s loupeží, to už je uchylárna, ne?
Radši zůstań tam kde jsi
bruno, 22. 7. 2008 21:20Ahoj všem.Znám tohoto člověka z té doby co udělal tuto neomluvitelnou a zavrženíhodnou věc.Bezohledně zavraždil mého kamaráda a taky tátu od rodiny.Už jen to provedení vraždy,které se dopustil je bestiální.Pokud chtěl jen peníze tak nemusel tohoto člověka vraždit,vždyť to šlo udělat i bez násilí.Způsobů je hodně.Tak ať teď nelže nám i sobě.Jeho pozůstalá rodina ani široké okolí nechce aby ho naše justice propustila a věří že i tak nadále bude.Vždyť by ho ani nic pěkného na té svobodě nečekalo.Sbohem Oto
Vaškovi:
Lady Draculea, 17. 2. 2008 14:14Ota děkuje, že držíš palce ohledně propuštění. A na Tvůj dotaz odpovídá: "Z blbosti, touze po penězích, touze vyniknout za jakoukoliv cenu."
Strelecky klub
Vasek, 15. 10. 2007 1:37Otas chtel jsem se te zeptat jak jsi mohl naletet takovym idiotum jako Prochazka,Paulicek my jako nejmladsi jsme je nemohly vystat a o prizni Tondy D,Tomase R,Kristy jeho brachy a mnoho dalsich ani nemluvim.Jinak ti drzim palce at ti dopadne to propusteni.
Opravdu drsné.
Honza, 9. 7. 2007 22:55
Z Romana Procházky je mi špatně. Až tě jednou z vězení pustí, měl bys mu rozbít hubu. Za všechny ty průsery vděčíš jemu. Doufám, že je taky zavřenej. Jinak si cením toho, žes to napsal. Je to hodně poučný.
Vzkaz pro Péťu
Oto skrze autorku Lady Draculeu, 11. 6. 2007 14:06Pokud chceš vědět, jak na nás přišli, všimni si, jak konstatuji, že jsme při prohlídce Blaierových kapes (Případ pátý: Vražda podnikatele Tomáše Blaiera - pozn. autorky) něco přehlédli (prý databanku, policie tvrdí, že u něj tu databanku našli, podařilo se jim prý nabourat se do ní a najít v ní SPZ auta, kterým jsme tam přijeli), pak už to bylo pro policii jednoduché zjistit, že auto je registrované na Miroslava K. z Prahy a sledovat ho, s kým se stýká a podle popisu svědků vytipovat, kdo tam s ním byl, věděli jsme (všimli si), že jsme sledováni, ale nevěděli jsme nic konkrétního a normálně jsme dál fungovali, dokud nás neposbírali, pokud jde o ostatní lidi z těch dalších případů, tak to už byl i následek toho, že jsem na vše rezignoval a začal spolupracovat s policií, z pohledů kompliců a spousty dalších lidí je to sice svinstvo a podraz, někdo by možná řekl i blbost, což mi komplicové a jejich blízcí (a nejen jejich) nikdy nezapomenou, ale tenkrát už jsme toho měl dost a muselo to ven.
Snad se v příštívh dočtu více...
Michelinka, 1. 6. 2007 17:52Zdravíčko, celkem mi naběhla husí kůže při představě, že čtu opravdu něco co se takto stalo...Ale chválím Vaši snahu a píli něco takového připravit(blog)
Ty vogo!
Simča, 20. 5. 2007 16:14Tak to je vážně krutý, kvůli prachům někoho takhle zabít!
Čus!
Lady Draculea, 18. 5. 2007 12:58Piťa: Jůůů, čus!:-) To není blog, ale stránky.:-) Na to, jak na ně přišli, si budeš muset počkat, teď si čti dál, co chceš a bav se!:-)
Jak na to přišli?
Piťa, 18. 5. 2007 10:30