Jak to chodí po propuštění
Tak přátelé, dovolil bych si pokračovat mým třetím pokusem o rozšíření vašeho poznání muklovského prostředí. Tentokrát v návaznosti na zařazení se do běžného života po podmínečném propuštění. Téma jsem si nevybral sám, ale dostal jsem demokratickou nabídku od holek, buď napíšu článek na tohle téma, nebo jo. Jasně, že jsem si vybral tu druhou variantu.
Přeskočím problematiku spojenou s žádostí o PP, měsíční čekání na soud a samotné soudní líčení na Mírově přeskočím také. Nepozastavím se ani nad loučením s mou maličkosti s osazenstvem cely, polívání, řev, vytírání cely a jiné citové výlevy, neslučující se s tvrdou povahou vrahounů a krále lehkých topných olejů, potažmo nezaměstnaných to darmožroutů a polikačů daní. Byl jsem totiž vykopnut k mému milému překvapení v pracovní době.
Před mírovskou věznicí na mě čekala autobusová zastávka a jízdní řád, do kterého jsem po 5ti letech čuměl, jak bacil do lékárny. Směr Mohelnice, pak autobusem do Olomouce, kde jsem od mala propotil nejeden dres při ligových utkáních a pak hurá do metropole Moravy. V 10.00 hod jsem byl vykázán z mého přechodného bydliště a do Brna jsem dorazil v 17.00 hod.
V Brně na roly jsem to vzal špacírem přes štatl, bez ohledu na mé nelehké bágle. Brutálně jsem se kochal. Špicový havaje, spoře oděné, no pohled pro bohy po tom mém 5ti letém celibátu. Koukám, po zmrzlině, dal bych si, protože se mi jazyk plašil, ale měl jsem obě ruce plný. Samozřejmě jsem cestou přes štatl, potkal 5, slovy pět kámošů. Jako vždy se mi potvrdilo známé – Brno je malá ves. Shodou okolností to byli lidi, co nechodí ani na záchod pěšky a tak jsem se s nima přivítl mezi lidma. Nezgómli o co go, a tak jsem jednoho z nich na vtíravou otázku – co to mám na rukách za hrče, odpálkoval nostalgickým– to só muskle, vole.
Trošku zrychlím tempo, páč bych vás, přátelé nudil, a tak popojedu na neopomenutelné povinnosti čerstvě propuštěného vězně na podmínečné propuštění. Předem však podotýkám, že se jedná o moje osobní problémy, které se MOHOU ale NEMUSÍ komukoliv jinému opakovat.
Soudce mě propustil bez povinnosti pravidelných návštěv u kurátora, ani mě nezatížil probační službou. V mém případě kurátorky, navíc libové kó a tak mi pukét lučních květin zajistil její velmi vstřícný postoj do budoucna. Jeden nikdy neví, koho kdy bude potřebovat a tak sichr je sichr.
Můj vstup do civilního života byl se zbytkem dluhů z výkonu. Zašel jsem na soud a doslova pohodová ženská byla ráda, že konečně narazila na bývalýho mukla, co se chová jako člověk a uvítala můj zájem o splátkový kalendář. Dál mi naskočil dluh u VZP z nezaplacených 16.000 korun na téměř 80.000 Kč včetně penále v podobě exekuce. Ještě na mě číhal finančák s 50.000 kačkami. No prostě, jak na dostizích. Kam jsem se hnul, číhali na mě, jak na zvěř.
Na finančáku jsem si splátkový kalendář dohodl vcelku bez problémů i přes to, že na exekučním seděl mladej konópek. Nejhůř jsem dopadl na VZP. Arogantní vedoucí na vymáhacím oddělení mě totálně odzbrojila. Byla doslova hnusná, ač elegantní. Nedohodl jsem se a tak nastoupila exekuce. Hned, jak jsem nastoupil do práce, tak si podle plátce sociálního zabezpečení, zjistili mého zaměstnavatele a hurá po výplatě. Vzali mi 40% ze mzdy. Tady se mi stal takový zajímavý moment. U kurátorů, je pro potřeby propuštěných vězňů k dispozici bezplatný právník, který radí s problémy a paragrafy. Samozřejmě jsem nelenil a dotázal jsem se na proběhnuvší exekuci mého platu. Bohužel, bylo vše O. K. Na odchodu moji skleslou náladu naprosto dokonale vzpružila, když mě sdělila, že jsem dopadl vcelku dobře, protože jiným muklíkům, vzali mzdu celou. Je to zajímavý ale když jsem odcházel, byl jsem téměř spokojený.
Co dál? Jo, jo, dalo by se zajít více do detailů, rozebrat podrobněji štiplavé rozhovory na úřadech, odměřené jednání, ale závěr je jasný – téměř všude chtějí čistý rejstřík, a to je průser. Není čistý. Nebýt známých, přímluvy či tlačenky, asi bych to měl vcelku složitější. A tak si celkem pohodě žiji a stárnu se vzpomínkami na mírovský lágr. Třeba bude ještě nějaké příště, přátelé tohoto webu.
TomášMarný
Komentáře
Přehled komentářů
Našla jsem eekuci nevím co mám dělat. Přes webové stránky www.kontrolaexekuce.cz jsem nahlédla do registru a ejhle byla tam. :(
Re: Dluhy / exekuce
TomášFuk, 15. 3. 2017 23:03Já ti nevím Amálko,. tady není právní poradna. S ohledem na mé pestré zkušenosti s exekucemi a že nebylo jich málo. Nicméně, určitě by ses měla spojit s exekutorem, a dohodnout si splátkový kalendář. Samozřejmě ale za předpokladu, že nemáš exekuci na plat. To ostrouháš. Jinak jsou exekutoři náchylní na dohody. Záleží také, na jakou částku exekuce je, a na co vlastně exekuci máš. Tak neleň, a spoj se s ním. teda spíš doporučuji. Jinak dělej to, co uznáš za vhodné.
Kniha
Míra, 2. 3. 2017 13:50
Mám dotaz. Tak jak tady zaznělo v mnoha příspěvcích, vězněm se může stát každý z nás, třeba jen z nedbalosti při dopravní nehodě. Ale i bezdomovcem se může stát každý z nás a zcela nevinně. Stačí, když člověka propustí ze zaměstnání pár let před důchodem, zemře mu manželka a on nemůže najít další zaměstnání. V touze si alespoň trochu přilepšit, se chytne automatů a přijde o všechno, co mu ještě zůstalo. Skončí jako bezdomovce na ulici.
Podle tohoto pravdivého příběhu vyšla nedávno kniha a mě by zajímalo, jestli by o takový příběh byl ve věznicích zájem. Vím, že jsou tam knihovny, mnozí z vězňů čtou a tak bych rád věděl, zda by takovou knihu uvítali a jestli by pro ně byla zajímavá. Co myslíte? Budu rád za vaše názory.
Re: Kniha
TomášFuk, 15. 3. 2017 22:58Není co dodat Miro, v podstatě máš ve všem pravdu. Muklem se skutečně může stát naprosto kdokoli. I když zase na druhou stranu, je to i o známostech a penězích. To je už ale jiná kapitola. Ptáš se na knihy. Ve vězení se čte naprosto všechno. Představ si ale komunistickou knihovnu. Veškeré knihovny, které vyřazovali knihy, dali všechen sběr do věznic. Určitě tam byly zajímavé tituly a výběr opravdu veliký. Nevím ale, jakou knihu máš na mysli a proč se vlastně ptáš. Co se ale týče vězeňství, čtou všichni. Tohle jsi chtěl slyšet?
návrat do života venku
Marcela, 20. 7. 2009 12:27
Chci se s vámi podělit o životní příběh mladýho kluka, říkejmu mu třeba Tomáš. Tomáš začal b lbnout v pubertě, v 17 letech byl poprvé odsouzen a rodina ho pak v 18 vyhodila. Venku kradl, aby se uživil. Skončil za to v dozoru věznice. Propuštěn v půlce trestu - tedy za rok. Neměl ale kam jít, rodina ho nepřijala. Našel si pracovní místo, což byla záchrana. Vzhledem k dluhům z dřívějška a neexistenci adresy mu exekutor všechno vydělané z účtu zabavil - nenechal mu ani korunu z těch vydělaných. V práci makal, dokonce mu přidali. Opět exekutor všechno zabavil. Kluk se snažil a přespával, kde se dalo a přitom chodil do práce, jen ab y se venku chytil. Po cca 3 měsících to nevydržel a zhroutil se. Neměl jídlo, bydlení, nic. Opět začal krást, někoho okradl. Teď sedí zase. Tenhle stát neumožní lidem, co by se chtěli změnit nápravu. Bez možnosti nechat mu aspoň na nejlevnější ubytování a nejskromnější stravu nemá nikdo šanci vydržet makat a plnit svoje povinnosti. A tak Tomáš, který má život před sebou, rezignoval. Smutný příběh, co? Ale je to tak. Až po letech vyleze ven, pro dluhy neuvidí na konec tunelu. Aby si ho někdo u sebe ubytoval - to nikdo neudělá. Exekutor by je vybral s tím, že dotyčný tam bydlí. Tak si myslím, že si tady další problémové lidi vlastně vyrábíme. I kdyby se chtěli změnit, nejde to.
Kromě toho lidi venku jsou netolerantní, vězně nesnáší a nepřejí jim. Neuvědomí si, že když se vězeň vrátí zpátky, bude to pro stát a daňové poplatníky drahé - ten vězeň stojí cca 30 až 50 tisíc měsíčně. Kdyby mu venku nechali to minimum - třeba těch 6 tisíc, vyšel by levně. Má to logiku?
Re: návrat do života venku
bohumil, 10. 4. 2015 19:32jak to dopadlo-je rok 2015-zajimá me to
návštěva
Vendy, 2. 6. 2010 13:20Ahoj.Chci se zeptat co mám udělat proto,aby mě pustili do věznice Stráž pod Ralskem?Mám tam svojí "srdeční záležitost" a nechtějí mě k němu pustit na koho se mám obrátit? Pomůže mi vůbec někdo?On se teda snaží ale zatím marně. Děkuji
Re: návštěva
zuzka, 15. 4. 2013 10:12ahoj Vendy mas ještě někoho vte strazi pod ralskem?.Ja tam mam ted pritele a rada bych si snekym psala jetsli tam někoo mas jeste a jestli neco vic ote veznici coajak?.Diky moc kdyztak mi pisni na mail zuzuki15@seznam.cz diky moc Zuzka
Re: návštěva
TomášFuk, 10. 6. 2013 18:47Máš v podstatě dvě možnosti Vendy. První, není-li ženatý, můžeš za ním jezdit jako jeho přítelkyně. Samozřejmě za předpokladu, že za ním jeho skutečná přítelkyně nejezdí. Pak máš ještě tu možnost, že tě označí, jako svoji vzdálenou příbuznou. Tak vzdálenou, že tě nedohledá v rodném listu nikoho z rodiny. Pokud by snad i tohle nemělo průchodnost, pak už jen třeba jako kolegyně z jeho bývalé práce, která mu nabízí pomoc po propuštění, především ubytování, práci atd. Jen je potřeba zvolit jedno řešení a potom jít. Jestliže je ale na nože s vychovatelem, pak je to neprůstřelné. Ideální stav je, dohodnout se s vychovatelem a pak je to opravdu snadné.
ahoj
veru, 29. 5. 2011 22:21ahoj, ráda bych s někým popovídala a načerpala nějaké info, přítel je ted po soudě..v ut máme návštěvu - snad ještě bude na ruzyni na vazbě něž ho převezou jinam....uvidíme kam se dostane...a snad i dá brzo vědět kde je. Dali mu s ostrahou...poradí někdo kde jsou třeba lepší podmínky,kam se dostat? díky :)
Re: ahoj
TomášFuk, 30. 5. 2011 22:53Nazdárek veru, já bych na to šel jinak. Nehledej to, kde se bude mít lépe. Všude je to stejný. Ale záleží, jaký lidi bude mít kolem sebe a jak dalece je přizpůsobivý. Musíš to vidět jinak, co mu nejvíc pomůže je to, jestli s ním vydržíš po celou dobu, jestli za ním budeš jezdit na návštěvy a jak často mu budeš psát. Toto jsou okamžiky, které mu nejvíc pomůžou. Proto musíš celou věc vidět jinak - čím blíž bude k tvému bydlišti, tím pravidelněji za ním budeš jezdit. Tak ať ti to vydrží úplně nejdýl.
Re: Re: ahoj
Veru, 1. 6. 2011 20:34
Ahoj Tome, díky za reakci. Snažím se mu pomoct jak to jde...hlavně psychicky...právě,že mi psal,že má strach... je to takové miminko drobounké...snad narazí na ten lepší kolektiv. A dál má strach i o to,jak se za ním budeme dostávat,pokud ho umístí třeba na druhý konec čr...samozřejmě já udělám vše pro to abych se za ním dostala...ale zjištuji,kde se to dá lépe zvládnout...kde je práce,slyšela jsem,že jsou i místa,kde více pouští na polovinu atd....
a psala jsem na gen.ředitelství...ohledně umístění,tak nevím jak reagují na tyto žádosti....
Díky :) Věřím,že to zvládnem :)
KAREL SPLICHAL
ivanka, 17. 8. 2010 15:32tak but spřítelkýní ty kurvo a nechtěj se setkávát a klábosit s mojí ženou N.W.L.
Re: KAREL SPLICHAL
Jiří Šplíchal, 16. 12. 2010 12:28
bojím,bojím
Nezlob se na mě.Já jsem chlap a né žena - ale i tak ti děkuji za lichotku.
tomas marny
viktor, 22. 11. 2010 1:30koukam ze to tady fakt funguje,,kdyz tak jsem na facebooku jako victor farkas a mesto hamilton on canada
viktorovi
TomášMarný, 21. 11. 2010 13:17Díky za radu Viktore, vidíš, to mi nikdo neporadil. Na druhou stranu ale, jsem si soudy, advokáta, vazbu i výkon, zaplatil na Mírově. Domů jsem jel jen s dluhem necelých 10000 kaček. Na soudu mi vyšli vstříc splátkami a měl jsem to zaplacený celkem rychle. Tohle byl ten nejmenší problém, oproti civilním institucím. To řeším dodnes a výhled je hóóóódně daleko. Určitě se tvoje rada bude hodit i ostatním. Měj se a díky ještě jednou.
pro tomas marny
viktor, 21. 11. 2010 9:32tomasi,predtim nez jsi byl propusten mel jsi poslat dopis na soud o zruseni tvich dluhu,me tohle poradil jeden valdicak.napsal jsem soudu kolik a kde pome chteji a ze nemam to jak zaplatit a obavam se ze kvuly dluhum budu muset pachat trestny ciny.asi za mesic jsem dostal rozsudek kde bylo psano ze nikdo nema narok po me vymahat penize protoze jsem socialni pripad atd atd,mel jsem toho celkem dost-advokata,vazba,24 soudnich stani,8 let vykon trestu,vzp.celkem okolo 350 000..takze se to da obejit..ale musi se oto pozadat jeste z vezeni.
vzkaz pro Vendy
viktor, 21. 11. 2010 9:24vendy,veznice straz pod ralskem je dost skorumpovana.tam ti pomuzou jen penize.vzkaz svemu pritely ktery tam at si zavola dozorce jmenem;Dufek,jezek nebo Sramek.tyto dozorci mu za penize nebo marlbora poskitnou a sezenou vse co si budou prat od mobilni telefonu po vsem co vezen touzi.a nemuzu zapomenout take na vedouciho pana Olaha kterej sprostredkuje za mirnej uplatek i setkani s veznenou zenou ale to se te netyka,,,vym ocem mluvim nejakej patek jsem tam sedel na vazbe a pak i v trestu.tak se o navstevu ve strazi pod ralskem neboj;)
ALI
Šplíchal Jiří, 30. 7. 2010 16:01
Přeji ti hodně pevné nervy,mnoho sil a v neposlední řadě ti přeji vše nej v hledání skutečného muže ,který by si tě zasloužil.
Já jsem si našel přítelkyni po propuštění a jsme šťastni.
Jirka.
a co se stalo mi.....
Ali, 2. 7. 2010 20:39
zdravím čtenáře tohoto webu,
Čistě náhodou jsem to tady oběvila a rozhodla jsem se vám tady napsat ve stručnosti svůj příběh.Můj manžel seděl 3,5 roku a letos v lednu byl propuštěný na podmínku.Taky jsme prožívali ty nervy,jestli to výjde,neponechali nic náhodě a měli všchno vychytané:)A nakonec to opravdu vyšlo.Zapojili jsme známosti a konexe,protože opravdu s rejstříkem,který není čistý to není zrovinka lehké a manžel začal pracovat na opravdu hooodně dobře placeném místě.Dluhů je plno,takže peněz zvýšená potřeba-však to asi všichni znáte.Manžel byl před zavřením asi půl roku závislý na pervitinu.Ve vězení absolvoval i léčbu a já jsem si byla na milion procent jistá,že toto je za náma.Chybička se vloudila a prostě do toho spadl znova.Na všechno se vykašlal,tak jak to feťáci už dělají.Já jsem jako ve zlém snu,protože s touto alternativou jsem opravdu nepočítala.Přestal se chodit hlásit na probační službu,odešel z práce,z domu jsem ho vyhodila já.Už to má zase na spadnutí a myslím,že jsou to týdny,max. měsíce,než bude zase tam,odkud přišel.Proč to píšu?Jen pro zajímavost,co všechno se může stát a na co člověk není vůbec připravený.
Dluhy / exekuce
Amálie, 30. 7. 2016 14:54