Případ 5
Protokol o trestním oznámení, dne 8. 12. 2001 v Plzni, vyšetřovatel kpt. Ing. Pejtek:
Téhož dne po přepadení uvedla: „Dnešního dne jsem byla doma a někdy kolem 9.00 hod. někdo na mně začal zvonit na domovní zvonek. Já jsem tedy šla ke dveřím, které jsem otevřela a za dveřmi jsem uviděla muže, který mi požádal, zda bych mu nemohla půjčit tužku a papír. Šla jsem pro tyto věci do bytu, nechala jsem otevřené dveře od bytu a on šel za mnou až do kuchyně. Když přišel se mnou do kuchyně, tak jsem jej požádala o to, aby mi otevřel láhev od Dobré vody, což mi otevřel. Nevím již, zda byly vchodové dveře otevřeny nebo zavřeny. Já jsem je nezavírala, zda on, to nevím. Poté, co mi otevřel na mou žádost láhev od Dobré vody, tak bez řečí vzal ze stolu v kuchyni utěrku a s touto mi začal škrtit, přičemž mi povalil v kuchyni na zem. Přitom mi řekl toto: „Dej mi všechny peníze nebo tě zabiju!“ Toto opakoval ještě jednou. Přitom mi na zemi škrtil již zmíněnou utěrkou, kterou mi zavázal kolem krku a po chvíli mi ji dal i na pusu, a to proto, že jsem chtěla křičet. Tento muž mi řekl dále, abych nekřičela. Přesněji řečeno, řekl mi toto: „Nekřičte nebo Vás zabiju.“ Poté mi zvedl ze země a poté mi zatlačil do druhé místnosti. Zde mi porazil do křesla, to již mi neškrtil, pustil mi. Já jsem tedy poté vstala z křesla, odešla jsem ke komodě, která je v této místnosti, z níž jsem vyndala peněženku, ve které jsem měla peníze, přesněji 6. 200kč, v peněžence jsem měla 5. 000kč, z krabičky na komodě jsem si vzala k tomuto 1. 000kč a dvě stokoruny. On mi poté peněženku a další popsané peníze vytrhl z ruky a z bytu utekl. Já jsem na to šla vyrozumět svoji sousedku...Tímto napadením mi bylo způsobeno zranění, se kterým jsem vyhledala lékařské ošetření ve Vojenské nemocnici, podle sdělení lékaře jsem utrpěla NARAŽENÍ LEVÉ ČÁSTI TĚLA, NA KRKU NIC NEMÁM, nic jiného mi kromě zmíněného BOKU NEBOLÍ...“
Protokol o výslechu svědka p. Svobodová, dne 16. 2. 2004 v Plzni, vyšetřovatel mjr. Rosák:
Svědkyně p. Svobodová uvedla: „...Přesný datum si nevzpomínám, bylo to asi před třemi lety, možná v prosinci roku 2001. Já jsem se krátce po osmé hodině ranní vracela domů, neboť jsem odváděla vnuka do školy. Když jsem se vrátila do svého bydliště, tak jsem potkala sousedku paní Sedlákovou, která stála na chodbě v přízemí před dveřmi svého bytu. Byla celá uplakaná a říkala mi, že byla přepadena, že ji nějaký mladík škrtil. Pak mi začala líčit, jak to proběhlo. Já sama jsem si na ní NEVŠIMLA ŽÁDNÉHO PORANĚNÍ. Řekla mi, že se v domě objevil nějaký mladý muž, který si PROHLÍŽEL SCHRÁNKY A JMENOVKY. Jak se dostal do domu, NEŘEKLA. Uvedla, že ten muž na ni zazvonil a požádal ji o tužku a papír, takže ho pozvala dál a tam ji odcizil celý důchod. Byla strašně dezorientovaná a stěží mluvila...“
Lékařská zpráva z Vojenské nemocnice v Plzni nebyla k dispozici.
Vyšetřovatel mjr. Rosák mne obvinil z toho, že: „...v úmyslu zmocnit se cizí věci ji UTĚRKOU DUSIL A ŠKRTIL a požadoval peníze...“
Státní zástupce mne obžaloval z toho, že jsem: „...OMOTAL POŠKOZENÉ KRK UTĚRKOU, RDOUSIL JI A ŠKRTIL a požadoval peníze...“
Protokol o hlavním líčení dne 5. 10. 2004, výslech svědkyně p. Svobodové:
Předsedkyně senátu: VY JSTE BYLA VYSLECHNUTA OHLEDNĚ VAŠÍ SOUSEDKY. MOHLA BYSTE NÁM K TOMU ŘÍCI JEŠTĚ NĚCO, CO SI PAMATUJETE O TOM PŘÍPADU?
Já už opravdu nevím, co bych k tomu dodala. Tak, jak mi to paní Sedlákova líčila, tak potom ten vyšetřovatel mi řekl, že se to tak přesně shoduje s tím, co vypovídala ona. Jinak já už opravdu nemám co k tomu říct. Já jsem ten případ neviděla, já jsem přišla, až když paní Sedláková stála před dveřmi. Říkala, že byla přepadená, že jí ten dotyčný ukradl celý důchod, a že ji škrtil. Ovšem já nemůžu posoudit, jestli ji škrtil, protože já jsem neviděla žádné stopy žádného škrcení, takže se k tomu nemůžu vůbec vyjádřit.
Předsedkyně senátu: POKUD JDE O TO NÁSILÍ, TAK O ČEM MLUVILA, KROMĚ TOHO ŠKRCENÍ?
Říkala, že ji škrtil. Já k tomu nemůžu nic bližšího říct, já jsem to neviděla. Ani žádné stopy jsem na ni neviděla, poněvadž to bylo v zimě a byla nabalená.
Dotaz obhájce: VŠIMLA JSTE SI NĚJAKÉHO VIDITELNÉHO PORANĚNÍ NA OBLIČEJI PANÍ SEDLÁKOVÉ?
Ne.
Při hlavním líčení jsem vypověděl: „Za touto paní jsem šel v dopoledních hodinách. Pamatuji si, že paní byla menší postavy a NESLA NÁKUPNÍ TAŠKU. Když jsem došel za ní až před vchod, počkal jsem, až paní dveře do domu otevře a vstoupil jsem do domu. Prohlížel jsem si poštovní schránky, a pak jsem šel po schodech směrem nahoru. Když jsem ji uviděl, že paní zachází hned v přízemí do bytu, po vstupu do domu to bylo hned po levé straně, vrátil jsem se a zazvonil jsem na ni. Paní otevřela a já ji požádal o tužku a papír, že potřebuji napsat sousedům vzkaz. Pamatuji si, že mne paní pozvala dále do bytu, a já za sebou zavřel dveře. Když mi paní dala vše potřebné, tento vzkaz jsem si psal v kuchyni na stole. Když jsem měl falešný vzkaz napsaný, požádal jsem paní o sklenici čisté vody. Paní ale říkala, že jí teče rezavá nebo špatná voda, a že pokud chci, tak si můžu vzít láhev Dobré vody, která ležela na zemi u nějaké skříňky. Snažil jsem si ji otevřít, ale nešlo mi to, měl jsem zpocené ruce. A tak jsem paní požádal o utěrku. Ani utěrkou jsem láhev neotevřel, a tak jsem ji požádal o nůž. Paní mi ještě říkala, abych dával pozor, abych se nepořezal. Vypil jsem sklenici vody, a když se paní ke mne otočila zády, přiložil jsem ji levou ruku na ústa a pravou rukou jsem ji chytil za ruku. Paní se bránila a začala volat o pomoc. Levou ruku jsem ji přitiskl na ústa a opakovaně jsem ji žádal, ať nekřičí, že jí neublížím, že chci pouze peníze, a kde je má uložené. Rukou mi ukazovala, že je má v druhé místnosti. Když jsme přišli do toho pokoje, tak se paní bránila tím, že mi chtěla ruku, kterou jsem měl přiloženou na ústech, odtrhnout a chtěla křičet. V tom jsem jí zabránil přitisknutím ruky. Paní jsem se opět zeptal, když jsem ruku z úst uvolnil, kde má uložené peníze. Paní označila nějakou skříňku, ze které pak peníze vyndala. Když se do toho pokoje vstoupilo, tak to bylo po pravé straně a vím, že naproti té skříňce bylo křeslo. Když paní vyndala peněženku a ještě nějaké peníze, vytrhl jsem jí to z ruky, posadil ji do křesla a z bytu jsem utekl. Pamatuji si, že když jsem vycházel ze vchodu domu, tak paní stačila otevřít okno v tom pokoji, kde jsem jí peníze vzal, a křičela na mně z okna slovo zloděj.“
Předsedkyně senátu: MLUVILI JSME TAKÉ O TÉ UTĚRCE. TU JSTE POUŽIL?
Utěrku jsem použil, jak už jsem i prve vypovídal (v závěru vysvětlím). Byl jsem nervózní, potil jsem se, a nemohl jsem tu láhev otevřít pouze rukou, použil jsem na to otevření utěrku. Ani tou utěrkou se mi to nepovedlo, a tak jsem to nakonec otevřel nožem, který mi paní dala.
A TOU UTĚRKOU JSTE PANÍ NEŠKRTIL?
Paní jsem neškrtil a paní jsem utěrkou nevázal. Neuvazoval jsem ji kolem krku.
Obhájce: S ohledem na to, že není založená žádná lékařská zpráva, ačkoliv paní Sedláková v protokolu o trest. Oznámení z 8. 12. 2001 uvedla, že byla ošetřena ve Vojenské nemocnici v Plzni, tak navrhuji, aby byla od Vojenské nemocnice v Plzni tato lékařská zpráva vyžádána.
Státní zástupce: Lékařskou zprávu se snažil získat policejní orgán a pan znalec, když se mělo posuzovat zranění. Vojenská nemocnice Plzeň ji nedodala. Nevím, jak uspěje soud.
Předsedkyně senátu: TA PANÍ POŠKOZENÁ ZEMŘELA. TO UŽ JE ASI TŘI ROKY. NEVÍM, JESTLI BUDEME ÚSPĚŠNÍ, JE TO UŽ DELŠÍ DOBA, STALO SE TO V ROCE 2001. NEVÍM, JAK DLOUHO SE LÉKAŘSKÉ ZPRÁVY NECHÁVAJÍ V NEMOCNICI.
Přesto vše mě Městský soud odsoudil za to, že jsem: „...omotal poškozené krk utěrkou, rdousil ji a škrtil...“
Výrok odvolacího soudu byl ten, že jsem: „...tuto poškozenou rdousil..."
- Podle vyšetřovatele, státního zástupce a podle soudů jsem měl omotat poškozené krk utěrkou, škrtit a rdousit paní Sedlákovou. Poškozená ve své výpovědi 8. 12. 2001 uvedla, že podle sdělení lékaře, podle toho, co jí lékař sdělil, utrpěla naražení levé části těla. Dále uvedla, že na krku nic nemá, že kromě zmíněného boku ji nic nebolí. Vzhledem k tomu, že pošk. vypovídala v den, kdy měla být napadena, pak je divné, že nemluví o nějakých následcích nějakého škrcení nebo rdoušení. Přestože obhájce Městskému soudu navrhoval, aby byla vyžádána lékařská zpráva z Vojenské nemocnice, tak soud toto neučinil. Proč??? Vždyť to má ve své pravomoci! Rovněž poukazuji na výpověď svědkyně Svobodové, že toho dne si na paní nevšimla žádného viditelného poranění v obličeji. Pokud soudy neměly lékař. Zprávu a pokud poškozená sama uvedla, že na krku nic neměla, že kromě boku ji nic nebolí a pokud svědkyně Svobodová uvádí, že si nevšimla žádného poranění v obličeji, tak je zde otázka, z jakých provedených důkazů došly soudy k závěru, že jsem paní Sedlákovou rdousil. Domnívám se, že tady zase soudy tak říkajíc vaří z vody!!!
- Při ohledání místa činu byla zajištěna otevřená láhev Dobré vody s otisky DTK, z utěrky na stole byla odebrána pachová stopa, a trasologická stopa zajištěna v bytě poškozené. Na místě činu byly sice odebrány DTK stopy, avšak jak vyplývá z úř. Záznamu z 10. 3. 2004, DTK stopy odebrané v rámci ohledání místa činu se ztratily a nejsou v evidenci PČR Plzeň-město OKTE SZK. Z odborného vyjádření se zjišťuje, že byla zkoumána trasologická stopa. Tyto stopy jsou využitelné a porovnáním stop s obuví obviněného Miloslava Slámy byla zjištěna rozdílná skupinová příslušnost. Z odborného vyjádření se zjišťuje, že u odebrané pachové stopy z utěrky ležící na stole v případě pošk. Sedlákové byla zjištěna shoda s pachovou stopou Mil. Slámy. Jenže toto vyjádření nemůže sloužit soudu jako důkaz, protože u porovnávání pachových stop nebyl přítomen obhájce. Takže by to byl už druhý případ, který by mi policie ztěží prokazovala.
- Dne 13. 7. 2004 v 9.00 začalo hlavní líčení před Městským soudem v Praze. Po přečtení obžaloby jsem celý den vypovídal k těm nejzávažnějším případům (3 vraždy, 4 pokusy o vraždu, a k 17-ti loupežným přepadením), ze kterých jsem byl obviněn. Hlavní líčení bylo několikrát přerušeno , takže protokolující úřednice měla za ten den několik možností, aby si zkontrolovala, zda je záznamové zařízení v pořádku, neboť se domnívám, že má určitě nějaké zkušenosti a že by závadu musela během (od 9.00 hod. do 15.30 hod.) dne odhalit. Přišlo se na to až druhý den při hlavním líčení, když to soudkyni přišel sdělit Horký. Soudkyně JUDr. Němcová v úředním záznamu uvedla, že následným šetřením bylo zjištěno, že protok. Úřednice před počátkem hlavního líčení neprovedla zkoušku záznamového zařízení, které nebylo správně tech. Nastaveno. Ale obhájce a já na to máme jiný názor. Když jsem vypovídal k případu pošk. Sedlákové, tak jsem popisoval, jak jsem otevíral láhev Dobré vody (snažil jsem se ji otevřít, ale nešlo mi to, měl jsem zpocené ruce, a tak jsem paní požádal o utěrku), jenže přísedící soudkyně paní Šramová se neudržela, přerušila mojí výpověď tím, že na mne začala křičet v tom smyslu, že tu utěrku jsem jí vzal jen proto, abych na té láhvi nezanechal své otisky prstů. Předsedkyně senátu ji musela několikrát rázně napomínat, aby se uklidnila a nechala mne doříct moji výpověď. Mám za to, že to byl hlavní důvod, proč se ten den raději nic nenahrálo!!! Pokud by byla totiž z toho dne nahrávka, podali bychom s obhájcem stížnost pro podjatost soudu.
- Ještě pár slov k té utěrce. Pokud bych chtěl zabránit tomu, abych na té láhvi zanechal své otisky, tak proč jsem neotřel skleničku a nůž, který jsem držel taktéž v ruce a utěrku jsem neodnesl z bytu pryč? Nehledě na to, že ve všech jiných případech jsem bohatě za sebou nechával DTK, DNA, pachové, trasologické i krevní stopy! Pokud jde o domněnku, že ta utěrka mohla být použita jako škrtidlo, nevím, jakých rozměrů ta utěrka měla být, ale utěrky zpravidla nemají takové rozměry, aby se daly použít k omotání krku. To je můj názor!
+ Článeček:
SOUD SLYŠEL VÝPOVĚĎ ZNOVU, NENAHRÁLA SE
Praha (ČTK) – Jako v časové smyčce si včera připadala veřejnost u líčení s Miloslavem Slámou, který je obžalovaný z trojnásobné vraždy a čtyř pokusů o vraždu starých žen. Městský soud totiž musí kvůli pozdě odhalené technické závadě na nahrávacím zařízení z úterního jednání obžalovaného znovu vyslechnout. Čtyřiatřicetiletý muž z Plzně přitom v úterý vypovídal celý den.