Láska za mřížemi
Láska za mřížemi
16.5.2007 TV Nova str. 2 20:55 Na vlastní oči
Radek JOHN, moderátor
--------------------
Dokázali byste riskovat, že se vám zhroutí celý dosavadní život jen proto, že se zamilujete? Dokázali byste kvůli své lásce porušit všechna nařízení a předpisy a obětovat dokonce i vlastní zaměstnání? Jolana Vénosová prožila něco takového. Bachaři ji přistihli přímo při milování s vězněm. Takže okamžitě přišla o místo a následoval skandál nebývalých rozměrů. Jak myslíte, že mohla její love story skončit?
Pavel VÉNOS
--------------------
Ta budova bílá, to je, to je to inkriminované místo činu, kde jsme prostě žili spolu a nádherně se seznámili.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jolanin příběh začal v jejích sedmnácti letech. Poprvé se ohlásila nemoc, o které tehdy ještě nic nevěděla. Začaly ji trápit zlé myšlenky, kleslo jí sebevědomí a začala o sobě pochybovat.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Trvalo to asi zhruba dva, tři měsíce, kdy jsem se takhle jako intenzivně trápila. A pak už jsem neviděla jiný východisko než teda odejít z tohodlenctoho světa a mít klid. Tak jsem poprvé teda ve svým životě a taky naposledy se pokusila o sebevraždu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Psychiatr tehdy konstatoval, že Jolanin pokus odejít ze světa, byl demonstrativní. Jak se ukázalo, pravdu neměl. Její problémy totiž nezmizely. Naopak, hluboké propady nálady se opakovaly. Přestože začala studovat vytouženou medicínu.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
A to jsem navštěvovala teda vždycky v zoufalství plačtivá nějaký psychiatry a tam bohužel nikdy jako nekonstatovali jako žádnou diagnózu, vždycky mně bylo řečeno, že mám stres ze zkoušek nebo něčeho takovýho.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Bod zlomu se dostavil po promoci. Zatímco před maturitou si z beznaděje sáhla na život, teď ji zaplavila nezvladatelná euforie a aktivita. Jolana nad sebou začala ztrácet kontrolu.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Chodila jsem po barech, dělala jsem, za to se teda stydím, do televize říkat, ale dělala jsem striptýzy a ty moje příbuzný, můj přítel a moje maminka si furt mysleli, že furt oslavuju ti promoci, takže to nechali dojít jako až, až teda dost daleko a zhruba v září jsem se teda ocitla, to mě odchytili nebo naložili mě do auta a odvezli mě prostě na psychiatrii. No, tak tam mě začali léčit a stanovili mi poprvé teda správně diagnózu bipolární afektivní porucha.
MUDr. Tomáš NOVÁK, Psychiatrické centrum Praha
--------------------
Bipolární afektivní porucha je duševní nemoc, která má dlouhodobé trvání, je celoživotní. A vyznačuje se střídáním, střídáním patologicky zvýšené nálady a patologicky snížené pokleslé nálady. Té patologicky zvýšené náladě říkáme mánie, té patologicky snížené náladě říkáme deprese.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Po propuštění z nemocnice na čas odešla z medicíny do farmaceutických firem. Po třech letech znovu hledá zaměstnání a v tu chvíli přichází osudová nabídka z vinařické věznice. Se svou diagnózou ale místo vězeňské lékařky přijmout nemůže, rozhodne se proto, že chorobu zatají.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Já jsem teda si vzala od svý ambulantní praktický lékařky dokumentaci a vyhodila jsem teda všechny papíry, který dokladovaly maniodepresivitu a zfalšovala jsem teda lékařskou dokumentaci tímhle způsobem.
MUDr. Vlastimil PEŠEK, lékař ve věznici Vinařice
--------------------
Paní doktorka tehdy byla velmi mladá atraktivní žena a se zájmem naučit se medicínu, zdokonalit se, získat specializaci a řádně pracovat.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
V ordinaci vinařické věznice se Jolana seznamuje nejen se zdravotnickým personálem, ale i se dvěma vězni, kteří tu vypomáhají.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Takže mě představili pana Pavla Vénose. Já jsem mu říkala pane odsouzený. To jsem pro něj měla takový hezký pojmenování.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pavel Vénos nastoupil do vinařické věznice v roce 1998. Odpykával si trest za krádeže a podvody.
Pavel VÉNOS
--------------------
Já říkám, že jsem se tam dostal za svoji blbost a za svoje vlastně věci, který jsem dřív napáchal.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Se mně úplně obyčejně, lidsky, na první pohled, po žensku prostě zalíbil. Ale okamžitě jsem si tu myšlenku zahnala, řekla jsem si prostě, to je odsouzený člověk, s tím, já jsem měla úplně jiný představy o svým partnerovi. V tý době jsem byla sama, neměla jsem žádnej vztah. Takže to, to bylo v tý první fázi.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ve svém životě si ale Jolana hranice neurčovala vždycky sama. Několikrát a zásadně je prolomila její nemoc. Taky v těchto dnech ji začíná znovu ovlivňovat mánie.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Prostě jsem byla prostě strašně šťastná, líbila jsem se sama sobě, hezky jsem se oblíkala, tak jako svůdně jsem se oblíkala, jo, prostě, to taky k tomu patří, k tý hypománii, že člověk jako ten, tam je ta sexuální odbržděnost, jo, takže prostě jsem chodila vyzývavě oblíkaná. No, a v ten moment jsme se jednou tady s panem odsouzeným Vénosem potkali u nějaký branky a on se mně tam podíval do očí a já jemu a v tu chvíli jsem si řekla, jo, prostě chci toho chlapa.
Pavel VÉNOS
--------------------
Člověk v situaci vězně nemá právo vlastně na žádnej ani citovej vztah, nemá právo na vůbec nic. Takže v ten moment v tom vězení mezi, v tom prostředí těch spousty vězňů, kde devadesát pět procent lidí jsou feťáci, narkomani, kteří mají jediný myšlenky na drogy a na nic jinýho, je strašně těžký si uvědomit, že člověk by chtěl mít někoho rád.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Druhej den jsem mu řekla, ať jde ke mně na kafe do lékařskýho pokoje. On mně řekl: "Mně se nechce, já chci, já bych si šel radši lehnout." Tak to jsem teda jako nesla těžce. To jsem si říkala, no, tak to asi nejsem zas taková krasavice. No, ale on si to teda během třiceti sekund rozmyslel a na to kafe šel.
Pavel VÉNOS
--------------------
No, měl jsem obavu z toho, že by to mohlo dojít úplně někde jinde a ona z pozice lékařky nebo člověka studovanýho může mě jako vězně poslat dejme tomu na dalších deset let do vězení.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Já jsem nejdřív si říkala, že ten sex, jako přece jenom je to velice riskantní, že by nás tam mohli teda při tom načapat. No, ale pak prostě nějak z čistě toho lidskýho biologickýho hlediska to prostě nešlo udržet. A já jsem měla teda svůj lékařský pokoj, kde jsem měla dost hezky zařízenej, kytičky a postýlku a křesílka a takhle. Takže jsme se tam pak normálně prostě několikrát, dá se říct, nesčetněkrát jsme se tam milovali.
Pavel VÉNOS
--------------------
Člověk po X letech prostě kriminálu a zničehonic se seznámí s ženskou, nahá ženská v posteli nota bene ve věznici, chvilkama pocit strašně euforickej, chvilkama pocit takovej, že prostě, jejda, tady je asi někde chyba. Teď to můžu zase znovu odsedět. Ale já jsem to bral takovým stylem, možná asi si zašpásujeme, budeme veselo, budu mít jiný pocity, bude mi krásně. Ale ještě jsem tomu pořád jako nepřikládal nějak extra moc váhu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Vztah lékařky a odsouzeného trvá tři měsíce. A oba zamilovaní využívají pro svá setkání každé volné chvíle.
Pozoroval jste, že by tady vznikal nějaký výjimečný vztah k jednomu z odsouzených?
MUDr. Vlastimil PEŠEK, lékař ve věznici Vinařice
--------------------
Ne, ne, jednak tahle ta ordinace je trošku odděleně od, od té, od té přední části, od toho sektoru vepředu, kde jsou ordinace pro odsouzené, je to, je to teda dále. Čili už jsem tam neměl takovej přehled. A jednak jsem byl ujištěnej paní doktorkou, že k ničemu nikdy nedojde.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
No, ale já jsem teda jela v tý mánii a bylo mi to úplně jedno a prostě jsem se s tím Pavlem normálně prostě, jsme chodili, my jsme tomu říkali, že jdeme na procházku. Vždycky, když jsem šla z práce, tak on podél plotu prostě šel se mnou a vždycky mi říkal, že mě nesnáší, že jdu domů, že ho tam nechávám. Takže jsme se s tím netajili. A za chvíli o tom věděla celá věznice.
MUDr. Tomáš NOVÁK, Psychiatrické centrum Praha
--------------------
Během manické fáze může být u lidí, kteří, kteří touto poruchou trpí, zvýšená sexuální aktivita, zvýšený sexuální apetit a je tam samozřejmě snížená i sebekontrola a sebekritičnost. Takže v zásadě může dojít bych řekl k velmi, velmi různým sexuálním aktivitám.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Tak pro mě bylo jednoznačně nejúžasnější, nejúžasnější sex přes mříže.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jako ta zkušenost?
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Ano, to bylo jako po tý sexuální stránce vysloveně, jako to mělo takovou atraktivitu a takovej náboj, že to nezažije asi nikdo.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Uvědomoval jste si, že byste mohl ohrozit i ji tím poměrem?
Pavel VÉNOS
--------------------
Neuvědomoval, vůbec jsem si to nebral ani v potaz, že bych ji mohl nějak ohrozit.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
V jednu hodinu, když jsem měla pauzu, tak v tenhlencten čas já jsem, my jsme měli s Pavlem jako vymyšlený, že teda po nějaký delší době, že se teda budeme milovat. Tak jsme se milovali. No, a když jsme dospěli ke společnýmu orgasmu, tak byly vykopnutý dveře do toho lékařskýho pokoje, stálo tam asi odhadem tak deset, patnáct bachařů, byli tam služební psi. Pavla chytli, začli ho prostě, tak jako do něj strkat, že jo, takhle, já jsem říkala: "Nechte ho bejt, já jsem ho svedla prostě."
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Nezvyklá romance zásahem bachařů končí. Pavel putuje na samotku a Jolana netuší, že za pár dnů bude muset řešit daleko větší problém.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Mně teda podrobili potom ještě důkladný osobní prohlídce, musela jsem se svlíknout do naha, dělat dřepy, jestli nepašuju v pochvě nebo v konečníku drogy nebo mobily a takovýhle věci. bachařka tam štítivě prohlížela moje spodní prádlo v rukavicích jako. No, byla to ošklivá zkušenost, ale já jsem prostě byla teda v tý hypománii nebo mánii a mně to všechno přišlo strašně komický a směšný, jo, já jsem si říkala, prostě já jsem si to užívala jako, jo, mně to přišlo jako zážitek jako, já jsem si nikterak tím netrápila, jako že mě hrozí vyhození z práce, to jsem věděla.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Oba milenci jsou obviněni z pašování drog do věznice, Jolanu vyhodí z práce a Pavel skončí ve vazbě na dvacet osm měsíců. Bývalou lékařku zprostí obvinění, protože soud uzná, že kvůli nemoci není za své činy odpovědná. Pro oba znamená následující období velkou zkoušku jejich vztahu.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
A jemu jsem prostě tady byla doma s králíkem, sama, bez chlapa, bez práce, bez perspektivy. Bylo mi třicet čtyři let, nebo kolik, přišlo mi, že prostě můj život jako tak nějak skončil, jo, že prostě, no, dostala jsem se do deprese. "Schází mi tvůj dotek, chybí tvoje vůně, poslouchat tvůj mužný hlas, složit hlavu v klíně. Dívat se ti do očí, jemně hladit tvoje vlasy, tvé rty na svých ochutnat. Přijdou znovu tyhle časy? Strach mám, lásko, obavy, o tvoje žití, o tvoje sny. Někdy jen chtít nestačí, proč jen jsou tu tyhle dny. O mě bát se nemusíš, chci při tobě stále stát v časech dobrých i těch zlých, chtěla bych tě milovat."
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Měsíce Pavlovy vazby ale Jolanino odhodlání oslabily. Na radu lékařky se rozhoduje pro invalidní důchod. A vztah s vězněm končí.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Tak jsem se rozhodla ten vztah ukončit a napsala jsem mu prostě dopis, že se na mě nemůže zlobit, ale že prostě takhle nemůžu jako dál jako existovat.
Pavel VÉNOS
--------------------
Já jsem byl ve čtyřech zdech, neměl jsem absolutně šanci na názor, na cokoliv jinýho. Takže mě to zasáhlo hodně. Nemohl jsem nebo de facto mohl jsem jí to vyčítat, protože dá se říct, že to bylo takový poslat člověku do bezmocný situace ještě bezmocnější dopis, no, bylo to hrozný období. Bylo to pro mě něco nepředstavitelnýho, zhroucení snu.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Soud Pavla propouští z vazby po osmadvaceti měsících. Jeho první myšlenky na svobodě patří Jolaně.
Pavel VÉNOS
--------------------
Měl jsem telefonní kartu od paní doktorky, která mně zůstala, kterou mně nezabavili. A hned jsem jí telefonoval. A asi za hodinku nebo za dvě jsem byl s paní doktorkou v přímém a pěkným obětí, který trvá dodnes.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Pavel se učí žít nejen s Jolanou, ale i s její nemocí, která v jejich vztahu hrála významnou roli.
Pavel VÉNOS
--------------------
I v tý době, i dneska to vlastně beru jako chřipku, že prostě přijde, odejde, po čase to zase přijde, ale nebral jsem to nějak tragicky. Já jsem tu nemoc zkoušel nějak jako rozumově pochopit, což se mně nějak nedařilo, tak jsem musel přes Internet a tam, kde se moje žena nyní léčí, tak jsem se snažil s těma doktory komunikovat, s těma doktorama jsem nevykomunikoval vůbec nic. Pouze to, co jsem si přečetl v knížkách a na Internetu prostě.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
I když Jolana Pavlovi dá šanci, rozhodně mu hned neposkytne i zázemí. Roky ji přesvědčuje, že nechce její náklonnost zneužít, rok za ní do Kladna dojíždí z Prahy, kde si našel práci, až zlomí i poslední Jolaninu pochybnost. Druhého šestý 2006 pod magickou ochranou dvou šestek si řeknou své ANO. Jolana už delší dobu dokáže držet svou nemoc na uzdě, a proto se rozhodla zřídit si soukromou praxi. Ne už ale jako lékařka, chce radit lidem, kteří pochybují, jestli je jejich léčba správná.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Tady, jak tady sedím na tý, na tom gauči, tak tady budu sedět a proti mně bude sedět ten případnej klient a já si s ním budu normálně povídat, jako si povídám tady s vámi, až teda najdeme toho zakopanýho pudla, jestli je to teda chyba doktora nebo jestli to jenom nějaký nedorozumění nebo prostě něco, na něco určitě přijdeme. No, ale mezi tím já tady budu doma, já ráno vstanu, nasnídám se, půjdu se psem a nakoupit a uvařit pro manžela, v jednu hodinu se oblíknu za doktorku a budu k dispozici teda těm klientům. A mezitím mně může krásně devět měsíců růst bříško.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Co pro vás vaše žena znamená?
Pavel VÉNOS
--------------------
Ta pro mě znamená absolutně úplně všechno. Je to to, co jsem nikdy neměl, a to, co obrovsky, čeho si obrovsky vážím. Prostě moje žena je pro mě pojem.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Jsme před vinařickou věznicí, jak se cítíte po tolika letech, co jste tady zažili?
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Povídej, tys tady byl dýl.
Pavel VÉNOS
--------------------
Takový zvláštní pocity, napůl fantastický, napůl mráz po zádech. S mojí ženou prostě po lidský stránce obrovský vítězství.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Říkáte fantastický pocit, to, že jste tady a ne tam?
Pavel VÉNOS
--------------------
No, to stoprocentně. A hlavně že mám vedle sebe tu svoji drahou polovičku.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Ještě dneska mě mrzí, že mě teda vyhodili, protože jsem tady mohla udělat kus dobrý práce. Ale jinak samozřejmě to, že jsem tady potkala svýho manžela, to hodnotím prostě jako pozitivně a pocity mám z toho hezký.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Nelituje, nelitujete toho, co se tehdy stalo?
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
Já teda vůbec ne.
Pavel VÉNOS
--------------------
Já absolutně v žádným případě. Já mám handicap, svoji minulost, moje manželka má ten handicap, tu nemoc, takže my si prostě rozumíme. Nudu absolutně nepociťujeme.
Jolana VÉNOSOVÁ
--------------------
No, absolutně to cejtím čím dál tím víc, že jsme prostě nerozlučná dvojka, že patříme k sobě a že, a že to bylo osud. Nejsem fatalistka, ale prostě tohle musel bejt osud, že my dva jsme se potkali.
Komentáře
Přehled komentářů
AHOJ PAVLE A JOLANO , TO CO VAS POTKALO JE AZ NEUVERITELNE A STRASNE KRASNE,PREJI VAM V ZIVOTE JEN TO NEJLEPSI .
OPRAVDOVA LASKA
KAČENKA, 27. 4. 2015 12:55AHOJ PAVLE A JOLANO , TO CO VAS POTKALO JE AZ NEUVERITELNE A STRASNE KRASNE,PREJI VAM V ZIVOTE JEN TO NEJLEPSI .
NAZDAR
Pavel V., 23. 7. 2012 19:21
Ahoj lidi,
i po těch letech jsme stále spolu.
Pavel Vénos
Gratuluju!!!
Peťula, 5. 5. 2008 22:58Jolano, toto se musí trénovat.. Nikdo z nás si to při mluvě neuvědomuje a pak, když se vidí v televizi nebo si svou výpověď čte, zhrozí se. Mně se to stalo také, takže nic neobvyklého! :-) Jinak jsem Vám chtěla pogratulovat a popřát, ať Vám vztah klape dál.. Je to moc hezký příběh. To já jsem teď zamilovaná do člověka, kterého před týdnem zavřeli.. Znali jsme se necelý měsíc a pak přišlo tohle. Jsem z toho zoufalá, ale snažím se to strávit. Mezi námi teda k ničemu intimnímu nedošlo, naštěstí. O to by to pro mne (nás) bylo horší. Každým dnem čekám na druhý dopis od něj.. Mějte se krásně, Petra. :-)
Mluvené slovo versus psaný text
Jolana Vénosová, 18. 2. 2008 22:09S hrůzou jsem si přečetla přepis mého mluveného slova. Netušila jsem, že tak často opakuji výrazy teda, prostě, jako apod. Při čtení to zní obvzvlášť příšerně.Vyřčené zpátky nevrátím a jestli někdo silně zapochyboval o mé inteligenci, ani se nedivím. JV
OPRAVDOVA LASKA
KAČENKA, 27. 4. 2015 12:56